Sevilla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sevilla
Sevilla
Sevilla
Sevilla – znak
znak
Sevilla – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 7 m n. m.
stát: Španělsko Španělsko
oblast: Andalusie
provincie: Sevilla
Sevilla
Red pog.png
Sevilla
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 141 km²
počet obyvatel: 703 206 (2009)
správa
oficiální web: http://www.sevilla.org
telefonní předvolba: 95
PSČ: 410XX

Sevilla je kulturní centrum jihu Španělska, leží na řece Guadalquivir a je hlavní město stejnojmenné provincie a celé Andalusie. S více než 700 tisíci obyvatel je 4. největší město ve Španělsku (po Madridu, Barceloně a Valencii).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předmaurské období[editovat | editovat zdroj]

Městské hradby, postavené za doby Julia Caesara

První zmínky o Seville máme z 9. století př. n. l., později byla dobyta Féničany a následně Kartáginci, kteří do města přinesli rozvoj obchodu.

Roku 206 př. n. l. Římané vedení vojevůdcem Scipionem Africanem, který si získal svou slávu při porážce Hannibala, osídlili tuto oblast. V této době byla založena také Italica, kde dnes můžeme nalézt pozůstatky římské architektury. V době Julia Caesara, který zde zastával funkci quaestora, bylo město obehnáno hradbami.

Od 5. století n. l. je oblast postupně dobyta vandaly - Vizigóty - a následně zničena. Do této doby byla Sevilla jedním z nejdůležitějších měst, po dobytí Araby se významným městem stala pro změnu Córdoba.

Maurské období[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Al-Andalus.

Roku 712 Musa ibn Nusair, muslimský náčelník z dynastie Umajjovců, spolu s 18 tisíci muži podnikl invazi na Pyrenejský poloostrov. Dobyl města Medina-Sidonia, Carmona a Sevilla, následně zaútočil na Méridu, která mu odolávala celý rok, ale nakonec podlehla, stejně jako Musa a Toledo.

Roku 750 se Andalusie stala součástí Córdobského emirátu (později chálifát). Jednotlivá města se po rozpadu chálifátu roku 1031, stala středisky menších států (taifas). Na konci 11. století a začátku 12. století obsadila město dynastie Almorávidé, a Sevilla zažívá období rozkvětu.

Reconquista a Zlatý věk Španělska[editovat | editovat zdroj]

Reconquista[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Reconquista.

Sevilla byla dobyta 23. listopadu 1248 Ferdinandem III. Kastilským jako jedno z prvních měst ve Španělsku. Reconquista končí roku 1492, kdy Isabela Kastilská a Ferdinand II. Aragonský dobývají Granadu.

Pro konec tohoto období je typické pronásledování Židů a Maurů, kteří museli konvertovat na křesťanskou víru nebo byli vyhnáni do okolních hor a přeměna všech muslimských mešit na křesťanské svatostánky.

Zlatý věk[editovat | editovat zdroj]

Sevilla v 16. století

Po objevení Ameriky roku 1492 Kryštofem Kolumbem se Sevilla stává jediným přístavem ve Španělsku, odkud můžou vyplouvat lodě do Nového světa a jediným přístavem, kam můžou být dováženy suroviny z Ameriky.

Na začátku 16. století byla postavena univerzita (1505), slavná katedrála, kde můžeme nalézt ostatky Kryštofa Kolumba, a Indický archív, kde můžeme nalézt všechny obchodní smlouvy s Amerikou, můžeme zde také nalézt všechny dokumenty o objevení Ameriky i o pozdějším objevování světa (včetně Magalhãesovy cesty kolem světa).

Úpadek[editovat | editovat zdroj]

Roku 1649 postihla Sevillu epidemie moru, která zabila téměř 50% všeho obyvatelstva (60 tisíc mrtvých). Od té doby ztrácí Sevilla na významu a říční břehy se zanášejí pískem.

Novodobá historie[editovat | editovat zdroj]

Sevilla znovu získává vliv až v 20. století, ve kterém se v Seville uskutečnily dvě světové výstavy:

  • 1929 - Ibero-americká světová výstava
  • 1992 - Expo '92' (500. výročí objevení Ameriky)

Památky[editovat | editovat zdroj]

Alcázar[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Alcázar v Seville.
Alcázar

Nyní královský palác, původně maurská pevnost, ale většina z moderního Alcázaru byla postavena na ruinách maurského paláce Pedrem I. Kastilským (také známý jako Petr I. Krutý), který ho nechal postavit maurskými staviteli, proto má Alcázar islámský vzhled. Karel V. pak nechal přidat některé gotické prvky do kontrastu s mudejarským stylem (stavění v arabském stylu i po reconquistě).

Slovo alcázar pochází z arabštiny (القصر‎‎, al-qasr) a znamená palác. Spolu s katedrálou a Indickými archívy je zapsán ve světovém dědictví UNESCO.

Katedrála[editovat | editovat zdroj]

Sevillská katedrála je 3. největší katedrálou v Evropě (po bazilice sv. Petra ve Vatikánu a katedrále sv. Pavla v Londýně). Výstavba katedrály započala roku 1402 a pokračovala až do 16. století. Stojí na místě původní mešity, ze které zbyl jenom minaret - Giralda.

Je v ní také uložen sarkofág s Kolumbovými ostatky, nesený sochami čtyř králů v životní velikosti. Pravost relikvií však bývá zpochybňována, neboť velký mořeplavec je údajně pochován také v Santo Domingu.

Indické archívy[editovat | editovat zdroj]

Vlevo - Sevillská katedrála
Vpravo - Indické archívy

Indické archívy obsahují všechny kupecké smlouvy s Novým světem a důležité dokumenty popisující objevování Ameriky.

Giralda[editovat | editovat zdroj]

Je zvonice Sevillské katedrály, první dvě třetiny věže jsou původní minaret (pozůstatek ze zničené mešity). V době, kdy byla postavena, to byla největší věž na světě (97,5 m). Giralda, jejíž výška činí po renesanční přestavbě 104,5 m, je dnes jedním z hlavních symbolů Sevilly.

Torre del Oro[editovat | editovat zdroj]

Torre del Oro (česky Zlatá věž) je vojenská strážnice, postavená za nadvlády Maurů v první třetině 13. století za účelem ochrany cesty od Alcázaru k řece. Ve středověku sloužila jako věznice. V dnešní době se uvnitř věže nachází Muzeum námořnictví. Tato stavba se objevuje ve hře Age of Empires II jako div španělského národa.

Plaza de España[editovat | editovat zdroj]

Plaza de España

Plaza de España je originální náměstí jako příklad mnohostranného andaluského stavitelství, vzniklo v roce 1929. Vedle reprezentativních budov s typickými stylovými prvky k němu patří i arkádové chodby, široké promenády a kanál se zdobenými lávkami. Palác si zahrál v druhé epizodě filmové ságy Star Wars. Po obloukových schodech přes kanál přešel Anakin Skywalker, Padmé Amidala i robot R2-D2.

Čtvrť Santa Cruz[editovat | editovat zdroj]

V malebné židovské části města Barrio de Santa Cruz zdobili obyvatelé své atrilové domky pestrými kachli azulejos a umělecky kovanými mřížemi.

Univerzita[editovat | editovat zdroj]

Sevillská univerzita je jedna z nejstarších univerzit ve Španělsku. Dnes sídlí v budově bývalé tabákové továrny.

Puente del Alamillo

Další[editovat | editovat zdroj]

Mezi další zajímavá místa Sevilly patří:

  • Archeologické muzeum
  • Muzeum umění
  • park María Luisa
  • kostel Santa Cruz
  • Triana
  • promenáda Alameda
  • kostel sv. Salvátora
  • kostel sv. Jiří
  • Casa de Pilatos
  • Hospital de la Caridad – ze 17.stoleti
  • kostel Santa Catalina – postavený v 14.století
  • Radnice – z 16.století, postavená v renesančním stylu
  • kostel San Luis – barokní kostel dostavěný roku 1730
  • Macarena basilica – moderní kostel postavený mezi lety 1936 a 1941 architektem Gómez Millán v neobarokním stylu.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Metro[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 byla otevřena první linka metra vedoucí na obou koncích až za hranice města, v plánu jsou další tři. Jízdenky lze koupit v automatech při vstupu do stanic.

Tramvaje[editovat | editovat zdroj]

Roku 2007 byla otevřena kilometr a půl dlouhá trať od velkého uzlu MHD Prado de San Sebastinan do historického centra. Linka je vedena z velké části po pěších zónách, které byly postaveny spolu s ní například v blízkosti katedrály. V dubnu 2011 byla o necelý kilometr prodloužena. Existuje plán trať v druhé fázi projektu prodloužit o dalších skoro pět kilometrů na nádraží Santa Justa, kde mimo jiné končí rychlovlaky AVE z Madridu. Vedení města dalo však přednost výstavbě nových linek metra. Jízdenku na tramvaj lze pořídit v automatech na zastávkách.

Autobusy[editovat | editovat zdroj]

Tvoří nejobvyklejší formu místní MHD. Nastupuje se předními dveřmi a jednorázové jízdenky se kupují u řidiče. Na zastávkách chybí jízdenkové automaty i jízdní řády. Při výstupu je nutné zmáčknout tlačítko u dveří, jinak řidič zastávku projíždí. Velký počet linek se setkává ve stanici Prado de San Sebastian, kde je zajištěn přestup na tramvaj, metro i soukromou autobusovou linku na letiště.

Cyklistická doprava[editovat | editovat zdroj]

Po Seville se hodně jezdí na kole. Od roku 2003 do roku 2011 se podařilo zvednout podíl cest vykonaných na kole téměř z nuly na více než sedm procent. Jinak řečeno z 2500 denních cyklistů na 80 000. Celé město bylo za pouhých několik let protkáno sítí 120 km dobře navazujících cyklostezek vedených přímo podél hlavních ulic. Sevilla je dobrým příkladem pro ostatní města v rozvoji tohoto alternativního druhu dopravy. Jen mezi lety 2006 a 2010 se počet cest na kole zdesetinásobil.

Místní i návštěvníci si mohou zapůjčit jedno z 2500 městských kol umístěných na 250 stanovištích po celém městě. Na půl hodiny si jej lze půjčit zadarmo, pokud zaplatíte 30 eur za rok či 10 za týden. Registraci a platbu lze provést kartou přímo na stanovištích. Systém byl spuštěn v roce 2007 a nestál město ani euro. Stejně jako půjčovny v mnoha evropských městech je financován z reklamy na kolech a městském mobiliáři. Denně tato kola využije 30 000 uživatelů.

Sport[editovat | editovat zdroj]

V Seville mají sídlo dva slavné fotbalové kluby s historickou prvoligovou příslušnosí v La Lize.Je to Betis Sevilla a jeho mnohem slavnější rival FC Sevilla,která dokonce dvakrát po sobě v letech 2006 a 2007 vyhrála Pohár UEFA(dnes Evropská liga).

Svátky a tradice[editovat | editovat zdroj]

Sevilla je domov flamenca a býčích zápasů. Nikde jinde se nekonají tak zbožné a pestrobarevné slavnosti, jako zde. Město přezdívané pro svou krásu perlou Andalusie s třetí největší katedrálou v Evropě a s překrásným romantickým zámkem v maurském slohu. Zde jsou uložené ostatky Kryštofa Kolumba. Tady bylo do země přivezeno uloupené zlato Inků, zde maloval Murillo své zjasněné tváře svatých a ve fantazii básníků a skladatelů tu žili Don Juan, Carmen a samozřejmě lazebník sevillský.

Semana Santa[editovat | editovat zdroj]

Velkolepou podívanou nabízí každoročně Semana Santa, svatý týden před velikonočními svátky, kdy členové 52 katolických bratrstev nesou od vlastního kostela ke katedrále obrovské podstavce s obrazy svatých. V dlouhém procesí defilují za nádhernými alegoriemi bosí kajícníci s kříži na ramenou, s nohama spoutanýma železnými řetězy, chlapci s bubínky a zahalené postavy s vysokými inkvizitorskými kapucemi. Tímto církevním svátkem oslavuje Sevilla již od středověku vítězství křesťanského náboženství nad islámem. Před tím než byli v roce 1248 poraženi králem Ferdinandem III., vládli městu celých 500 let Maurové.

Býčí zápasy[editovat | editovat zdroj]

Sevillu ovládly býčí zápasy a od té doby tato horečka trvá dodnes. Kolem roku 1750 poprvé vytáhli zlatě oprýmkovaní andaluští toreadoři na koridu. O něco později byla v Seville vybudována jedna z nejkrásnějších arén pro tento tradiční sport zvaná Plaza der Toros de la Maestranza s přibližně 12 500 místy. Býčí zápasy tvoří součást programu veselých sevillských lidových slavností, každoročního dubnového svátku Feria de Abril. Vyvrcholením je procesí venkovanů s jezdci a nádhernými kočáry. Celých sedm dní tečou proudem těžká andaluská vína, všude se tančí flamenco a veselá sevillana a bujaré večírky končí teprve s ranním svítáním.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Seville ve Wikimedia Commons