Carmen
| Carmen |
|
 Plakát k původnímu nastudování opery z roku 1875 |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Žánr | opera |
| Hudba | Georges Bizet |
| Libreto | Henri Meilhac a Ludovic Halévy |
| Počet dějství | 4 |
| Originální jazyk | francouzština |
| Literární předloha | Prosper Mérimée: Carmen |
| Datum vzniku | 1873-1874 |
| Premiéra | 3. března 1875, Paříž, Théâtre de l'Opéra-Comique |
| Česká premiéra | 1880, Praha, Stavovské divadlo |
Carmen je opera z roku 1875, jejímž autorem je Georges Bizet. Autory libreta jsou Henri Meilhac a Ludovic Halévy na motivy stejnojmenné novely Prospera Mériméeho.
Toto dílo, které je dnes počítáno mezi nejpopulárnější a nejuváděnější opery vůbec, při své premiéře 3. března 1875 zcela propadlo. Pro francouzské publikum uvyklé velkým operám se Carmen ukázala být příliš komplikovaná a příliš naturalistická.
Bizet zemřel čtvrt roku po premiéře zklamán, ale pevně přesvědčen, že se jedná o jeho nejlepší operu. Za pravdu mu dal teprve o několik let později stále sílící úspěch v zahraničí.
Obsah |
Hlavní postavy [editovat]
- Carmen, cikánská dívka (mezzosoprán)
- don José, voják (tenor)
- Micaela (soprán)
- Escamillo, toreador (baryton)
- Zuniga, poručík (bas)
Obsah [editovat]
Carmen je opera o čtyřech dějstvích. Její děj se odehrává ve Španělsku v roce 1830.
První dějství [editovat]
Na rušném náměstí v Seville se don José setkává s Micaelou, která ho vyhledala se vzkazem od jeho matky. Z továrny na tabák vycházejí dělnice, mezi nimi i Carmen, která vyvolá svým chováním bitku mezi dělnicemi.
Don José má za úkol odvést Carmen do vězení, ta jej však přesvědčí, aby ji umožnil útěk a domlouvá si s ním schůzku v krčmě za hradbami Sevilly.
Druhé dějství [editovat]
José si dva měsíce odpykával trest za útěk Carmen a nyní přichází na smluvené místo. Carmen mezitím v krčmě flirtuje s jeho nadřízeným - poručíkem Zunigou a také je zamilována do toreadora Escamilla, který ji připadá mnohem mužnější než José.
Josého se ale Carmen také nechce vzdát, takže ho láká, aby s ní zůstal, ačkoliv jej signál již volá do kasáren. José nejen neuposlechne pokynu k návratu, ale navíc ze žárlivosti napadne Zunigu. Nezbývá mu teď, než se přidat k bandě pašeráků, jejíž členkou je Carmen, protože do kasáren se již vrátit nemůže.
Třetí dějství [editovat]
José je členem tlupy pašeráků, ale stále se mu nedaří získat Carmen pro sebe - ta miluje Escamilla. Za Josém přichází Micaela s tím, že jeho matka umírá, ve stejnou chvíli přichází také Escamillo, který zve Carmen na býčí zápasy. José ztropí žárlivou scénu, odchází sice s Micaelou za matkou, ale vyhrožuje, že se brzy vrátí.
Čtvrté dějství [editovat]
José se po smrti své matky vrací do Sevilly zrovna v den býčích zápasů. Carmen s ním ale již nechce mít nic společného - její srdce definitivně patří Escamillovi, který je jako úspěšný toreador oslavován celou Sevillou a imponuje jí rozhodně víc než ukňouraný José.
Takto přímé odmítnutí José nesnese - probodne ze žárlivosti Carmen nožem a hned vzápětí se bez odporu nechává jako vrah i zatknout.
Premiéra Bizetovy Carmen v Paříži v roce 1875 prošla takřka bez úspěchu. Teprve osm let po Bizetově smrti nastoupila Carmen svou vítěznou cestu na operní pódia a od té doby patří k nejhranějším světovým operám. Libretisté Henri Meilhac a Ludovic Halévy se inspirovali rozsáhlou novelou Prospera Meriméa o krásné a lehkomyslné Carmen, jejíž přelétavý život končí rukou odmítnutého milence, a vytvořili z ní působivou tragédii oslnivého španělského koloritu. Bizetovo mistrovské dílo neustále fascinuje nádhernou barevností orchestru, smyslem pro strhující dramatičnost i skvělými melodickými áriemi.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- Alexander Buchner: Opera v Praze, PANTON, Praha, 1985, str. 26, 169, 183, 199
Externí odkazy [editovat]
- Carmen v archivu Národního divadla
