Lovci perel
| Lovci perel | |
|---|---|
| Les Pêcheurs de perles | |
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Žánr | opera |
| Skladatel | Georges Bizet |
| Libretista | Eugène Cormon a Michel Carré |
| Počet dějství | 3 |
| Originální jazyk | francouzština |
| Datum vzniku | 1863 |
| Premiéra | 30. září 1863, Paříž, Théâtre-Lyrique |
| Česká premiéra | 1889, Praha |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lovci perel (v originále Les Pêcheurs de perles) je název opery z roku 1863, kterou složil Georges Bizet. Autory libreta jsou Eugène Cormon (vlastním jménem Pierre-Étienne Prestre) a Michel Carré.
Toto dílo je druhou nejznámější Bizetovou operou, po Carmen. Proslulosti ve své době dosáhla především v Evropě ojedinělým použitím motivů indické hudby. Zvláště oblíbený u posluchačů je duet obou hlavních mužských postav.
Hlavní postavy[editovat | editovat zdroj]
Obsah[editovat | editovat zdroj]
Lovci perel je opera o třech dějstvích. Její děj se odehrává v neurčitém čase (pravděpodobně v době evropského středověku) na Cejlonu.
První dějství[editovat | editovat zdroj]
Lovci perel na mořském břehu tančí a zpívají, než se vydají na nebezpečný lov. Je mezi nimi i jejich vůdce Zurga, který krátce na to uvítá svého přítele Nadira. Kdysi byli soky v lásce kvůli jedné krásné indické dívce, ale nyní si slibují, že na to zapomenou a budou dále přáteli.
U břehu přistává loďka s kněžkou Lejlou, která se má na skále modlit za zdar lovu. Nadir podle hlasu poznává onu dívku, kterou kdysi on i Zurga milovali. Kněžka skládá obvyklý slib čistoty a sexuální zdrženlivosti během modliteb. Kdyby slib nesplnila, zemře.
Druhé dějství[editovat | editovat zdroj]
Velekněz Nurabad uvádí Lejlu na posvátnou skálu a ještě jednou jí připomíná slib, který dala. Lejla v tu chvíli nepovažuje jeho splnění za problém.
Jakmile ale kněz odejde, na skálu přichází Nadir, připomíná se Lejle a oba se odevzdávají své lásce. Jsou ale překvapeni veleknězem a odsouzeni k smrti.
Třetí dějství[editovat | editovat zdroj]
Zurga nejprve souhlasí s rozsudkem, když ho ale Lejla poprosí, aby její matce odevzdal šperk, který nosí na krku, pozná v ní dívku, která mu v mládí zachránila život. Rozhodne se oběma pomoci k útěku – podpálí vesnici a v nastalém zmatku Lejla a Nadir zmizí.
Nurabad ale vyslechl Zurgův rozhovor s odsouzenci, takže je pro změnu odsouzen k smrti Zurga. Tentokrát je již rozsudek vykonán a Zurga je za spálení vesnice a napomáhání k útěku upálen na hranici.
Nahrávky[editovat | editovat zdroj]
EMI 5 66020-2: Janine Micheau, Nicolai Gedda, Ernest Blanc, Jacques Mars, Orchestr a sbor Komické opery v Paříži, Pierre Dervaux (1960)
EMI 3677022: Ileana Cotrubaș, Alain Vanzo, Guillermo Sarabia, Orchestr a sbor Národní opery v Paříži, Roger Soyer (1977)
EMI CDCB 7 49837 2: Barbara Hendricks, John Aler, Gino Quilico, Jean-Philippe Courtis, Orchestra and Chorus of Capitole de Toulouse, Michel Plasson (1989)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 404–405.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lovci perel na Wikimedia Commons - Lovci perel v databázi Archivu Národního divadla
