Grand opera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Grand opera (francouzsky grand opéra, výslovnost [ɡʁɑ̃t‿ɔpeˈʁa], česky velká opera) je hudebně dramatický žánr opery, který vznikl ve 20. letech 19. století. Jedná se zpravidla o pětiaktová nebo čtyřaktová díla dramatického obsahu na historický námět, typická početným hereckým i orchestrálním obsazením, velkými sbory, baletními výjevy, nákladnou výpravou a jevištními efekty. Svého vrcholu tento žánr dosáhl na scéně pařížské Opery ve třicátých a čtyřicátých letech 19. století. Za první operu tohoto typu je považována Němá z Portici (1828), jejímž autorem je Daniel Auber. Dalšími operami tohoto druhu jsou například: Vilém Tell (Gioacchino Rossini), Trójané (Hector Berlioz), Rienzi (Richard Wagner) nebo Braniboři v Čechách (Bedřich Smetana).