Salome (Strauss)
| Salome | |
|---|---|
| Salome | |
 Plakát z roku 1910 od Maxe Tilkeho | |
| Základní informace | |
| Žánr | opera |
| Skladatel | Richard Strauss |
| Libretista | předloha: Oscar Wilde překlad: Hedwig Lachmann |
| Počet dějství | 1 |
| Originální jazyk | němčina |
| Literární předloha | Oscar Wilde: Salome |
| Premiéra | 9. prosince 1905, Semperoper, Drážďany |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Salome je opera Richarda Strausse o jednom jednání na libreto podle stejnojmenné divadelní hry Oscara Wilda z roku 1891, která velmi volně zpracovává biblické téma smrti Jana Křtitele. Premiéra proběhla v drážďanské Semperoper dne 9. prosince 1905. Gustav Mahler, tehdejší umělecký ředitel (Generalmusikdirektor) Vídeňské státní opery, chtěl uvést Salome ve Vídni, představení ale bylo z mravnostních důvodů zakázáno. V Metropolitní opeře v New Yorku byla opera uvedena 22. ledna 1907, představení ale skončilo skandálem a bylo staženo z programu.[1] Roli Heroda v německé i americké premiéře zpíval český pěvec Karel Burian. Titulní roli zpívala v pařížské premiéře v roce 1907 Ema Destinnová.
Hlavní role[editovat | editovat zdroj]
| Herodes | tenor |
| Narraboth, syrský voják | tenor |
| Jochanaan | baryton |
| Salome | soprán |
| Herodias | mezzosoprán |
Děj opery[editovat | editovat zdroj]
Na dvoře krále Heroda probíhá slavnost, hosty ale ruší hlas proroka Jochanaana, kterého nechal Herodes uvěznit v cisterně. Hlas Jochanaanův vytýká dvořanům jejich hříchy. Herodova nevlastní dcera Salome je odvahou proroka zaujata a vzrušena a chce jej vidět. Stráže ale mají přísně zakázáno kohokoliv k Jochanaanovi pustit. Nakonec syrský setník Narraboth, který je do Salome zamilován, ji k Jochanaanovi přivede. Salome je uchvácena vzhledem muže z pouště a smyslně touží jej obejmout a políbit. Jochanaan se ale jejím touhám vysměje a odmítne ji. Salome přísahá, že jej brzy políbí navzdory jeho odporu. Když Narraboth pochopí, že je Salome zcela lhostejný, v zoufalství spáchá sebevraždu. Necitelná Salome, zaujatá pouze svou vášní k Jochanaanovi, to ale přejde zcela lhostejně.
Salome se vrací na královskou slavnost, kde ji Herodes žádá, aby zatančila tanec sedmi závojů. Salome souhlasí s podmínkou, že král pak splní jakékoliv její přání. Po tanci žádá hlavu Jochanaanovu na stříbrné míse a na svém přání – přes zděšení dvora a jiné nabídky královy – trvá. Kat tedy přináší Salome Jochanaanovu hlavu a ta ji vášnivě líbá. Zděšený Herodes, když vidí zvrácenou vášeň Salome, nařizuje svým strážím, aby ji zahubili.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ YOHALEM, John. The Salome Scandals of 1907. Opera News [online]. [cit. 2016-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-22.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 538–539.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Salome na Wikimedia Commons 
Dílo Salome (Strauss) ve Wikizdrojích
