Figarova svatba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Figarova svatba
Le nozze di Figaro
Scéna z Figarovy svatby - anonymní malba z 19. století
Scéna z Figarovy svatby - anonymní malba z 19. století
Základní informace
Žánr opera buffa
Hudba Wolfgang Amadeus Mozart
Libreto Lorenzo da Ponte
Počet dějství 4
Originální jazyk italština
Literární předloha Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais: La Folle Journée, ou le Mariage de Figaro
Datum vzniku 1785-86
Premiéra 1. května 1786, Vídeň, Burgtheater

Figarova svatba (v originále Le nozze di Figaro) je název komické opery Wolfganga Amadea Mozarta z roku 1786. Premiéra proběhla 1. května ve Vídni. Autorem libreta je Lorenzo da Ponte.

Postavy[editovat | editovat zdroj]

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Figarova svatba je komická opera o čtyřech dějstvích. Její děj je se odehrává v 18. století na venkovském šlechtickém sídle ve Španělsku.

První dějství[editovat | editovat zdroj]

Figaro a Zuzana plánují svatbu. Během vyměřování pokoje, ve kterém mají bydlet, se Zuzana svěřuje Figarovi, že ji obtěžuje hrabě Almaviva, což Figara rozčílí. Figara se naopak snaží pro sebe získat Marcelina, které Figaro kdysi nerozvážně slíbil svatbu za půjčení peněz.

V druhé části si k Zuzaně přichází pro radu páže Cherubin, zamilovaný do hraběnky, kterého se chystá hrabě poslat do války, protože se o tomto jeho citu nějak dozvěděl. Cherubin se musí ukrýt, neboť přichází hrabě a snaží se smluvit si se Zuzanou schůzku. Hrabě ukrytého Cherubina objeví a rozkáže mu okamžitě opustit zámek. Do toho všeho přichází Figaro a oznamuje hraběti svou plánovanou svatbu se Zuzanou.

Druhé dějství[editovat | editovat zdroj]

Figaro se snaží vrátit hraběte do náruče hraběnky, aby dal pokoj Zuzaně a umožnil jejich svatbu. Používá k tomu dost komplikovaný postup - Zuzana si má smluvit schůzku s hrabětem na večer v zahradě, kam má místo ní přijít Cherubin převlečený do ženských šatů, zároveň se o této schůzce má dozvědět i hraběnka.

Situace se komplikuje, když hrabě málem přistihne Cherubina v pokojích hraběnky, kde se tento převléká do ženských šatů. Do toho navíc vchází Marcelina a stížností u hraběte se snaží dosáhnout slibované svatby s Figarem.

Třetí dějství[editovat | editovat zdroj]

Hraběnka se chystá potrestat manžela a přemluví Zuzanu, aby si dala s hrabětem schůzku. Problém s Marcelinou je nečekaně vyřešen, když vyjde najevo, že Figaro je její syn.

Figaro se dozvídá o plánované schůzce hraběte se Zuzanou a žárlí, protože netuší, že za vším stojí Zuzanina domluva s hraběnkou.

Čtvrté dějství[editovat | editovat zdroj]

Večer v parku za přítomnosti Zuzany a hraběnky (v navzájem vyměněných šatech), hraběte, Figara, Cherubina a několika svědků dochází k sérii předstíraných i vážně míněných vyznání lásky - obvykle nesprávným osobám považovaným za správné osoby.

Vše se nakonec vysvětluje, hrabě přistižený hraběnkou při pokusu o nevěru je donucen dát svolení k Figarově svatbě se Zuzanou - zkrátka šťastný konec se vším všudy.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Le nozze di Figaro ve Wikimedia Commons

Figarova svatba v archivu Národního divadla