Únos ze serailu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Únos ze serailu
Die Entführung aus dem Serail
Wolfgang Amadeus Mozart (uprostřed) sleduje představení své opery Die Entführung aus dem Serail v Berlíně roku 1789. V roli Osmina vystoupil Franz Frankenberg, Pedrilla zpíval Friedrich Ernst Wilhelm Greibe.
Wolfgang Amadeus Mozart (uprostřed) sleduje představení své opery Die Entführung aus dem Serail v Berlíně roku 1789. V roli Osmina vystoupil Franz Frankenberg, Pedrilla zpíval Friedrich Ernst Wilhelm Greibe.
Základní informace
Žánr singspiel
Hudba Wolfgang Amadeus Mozart
Libreto Gottlieb Stephanie ml.
Počet dějství 3
Originální jazyk němčina
Literární předloha Christoph Friedrich Bretzner: Die Entführung aus dem Serail
Premiéra 16. července 1782, Vídeň, Burgtheater
Česká premiéra podzim 1782, Praha, Nosticovo divadlo

Únos ze serailu (v originále Die Entführung aus dem Serail) je název komické opery Wolfganga Amadea Mozarta z roku 1782. Autorem libreta je Gottlieb Stephanie podle textu divadelní hry Christopha Friedricha Bretznera. Opera je psána v takzvaném "žánru Singspiel" a obsahuje některé pěvecky obzvláště obtížné pasáže (například Osminova árie ze třetího dějství "Ha, wie will ich triumphieren!", obsahující poměrně náročnou koloraturu a velké D, jeden z nejnižších tónů vůbec požadovaných v klasické opeře).

Hlavní postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Konstance (soprán)
  • Blonda, její komorná (soprán)
  • Selim paša (mluvená role)
  • Osmin, dozorce v jeho paláci (bas)
  • Belmonte (tenor)
  • Pedrillo, jeho sluha (tenor)

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Únos ze serailu je komická opera o třech dějstvích. Její děj se odehrává v 16. století v Turecku.

Konstance a její komorná Blonda jsou při vyjížďce na lodi uneseny piráty a prodány do Turecka, kde se do Konstance zamiluje zámožný Selim paša a do Blondy jeho dozorce Osmin. Pedrillo vypátrá, kde jsou obě dívky a dostává se do paláce (nechává se najmout jako správce pašových zahrad). Zároveň posílá vzkaz svému pánovi - Belmontemu. Zde začíná vlastní děj opery.

První dějství[editovat | editovat zdroj]

Belmonte se na návrh Pedrilla nechává najmout pašou jako stavitel, takže se dostává do paláce, kde Konstance mezitím odmítá vytrvalé dvoření Selima. Belmonte s Pedrillem naplánují útěk (svůj i obou mladých dívek) pomocí lodi, která právě v té době kotví v přístavu.

Druhé dějství[editovat | editovat zdroj]

Blonda se od Pedrilla dozvídá o plánu útěku. Podaří se jim opít Osmina a všichni čtyři (Belmonte, Konstance, Pedrillo a Blonda) za pomoci provazového žebříku opouštějí palác.

Třetí dějství[editovat | editovat zdroj]

Pedrillo a Blonda jsou na útěku chyceni Osminem, o něco později potká stejný osud i Belmonta a Konstanci. Osmin se raduje, protože předpokládá, že paša nechá všechny čtyři (nebo přinejmenším oba muže) usmrtit. Paša se zprvu opravdu rozhodne dát Pedrilla a Belmonta mučit za zneužití jeho důvěry, ale pak ukáže svou lepší tvář. Otec Belmonta je totiž jeho nepřítel, takže by se mu mohl mstít, ale nebude to dělat, protože je lepší oplatit křivdu šlechetností a nemstít se (což je vlastně pointa celé opery, vedle nehasnoucí lásky i v úplné beznaději). Z těchto důvodů rozhodnutí změní a nechává všechny čtyři odjet z přístavu na již dříve vyhlédnuté lodi. Pak je paša Salim oslavován a získává si respekt poddaných díky své šlechtnosti, ne krutosti.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Únos ze serailu v archivu Národního divadla