Korida

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Korida v San Marcos, Mexiko.

Korida, nebo též býčí zápasy, je tradiční představení provozované zvláště ve Španělsku, v Portugalsku a v některých zemích Latinské Ameriky. Aktéři této podívané, nazývaní jako toreadoři, pro potěšení publika zabodávají do býka kopí a poté ho dorazí mečem. Jenom ve Španělsku je při zhruba 1700 zápasech ročně usmrceno asi deset tisíc býků.[1] Stále více lidí ale tuto tradiční podívanou považuje za formu týrání zvířat, proto je postupně zakazována, např. ve španělském Katalánsku nebo v některých zemích Latinské Ameriky, jako je Uruguay, Ekvádor a Kostarika.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarším dokladem býčích zápasů nebo spíše her (cílem nebylo býka zranit či zabít) jsou vyobrazení z paláce v Knóssu. V období mínojské kultury zde mladí muži, snad kněží, předváděli rituál, při němž přeskakovali přes hřbet běžících býků. Na území Španělska se býčí zápasy poprvé objevily v 1. stol. n. l. za vlády římského císaře Claudia. V 6. stol. však bylo předvádění zvířecích zápasů zakázáno křesťanskou církví. Ze středověku nejsou o býčích zápasech žádné zprávy. Za renesance (zřejmě v důsledku obnovy zájmu o antiku a římskou kulturu) se býčí zápasy pořádaly na některých místech Španělska i v Itálii. S býky rád zápasil např. Cesare Borgia. První moderní korida se konala v Madridu roku 1726.

Inspirace pro umění a literaturu[editovat | editovat zdroj]

Býčí zápasy jsou kontroverzní téma. Mezi slavnými osobnostmi se najde mnoho jejich odpůrců i obdivovatelů. Mezi odpůrci převažují ochránci zvířat a zoologové, jako byl už v 19. stol. Alfred Brehm a později např. Konrad Lorenz. Z našich autorů býčí zápasy odmítal např. Karel Čapek. K velkým obdivovatelům koridy patřili mnozí španělští umělci, např. Francisco Goya a Pablo Picasso, ale také americký spisovatel Ernest Hemingway.

Korida se stala inspirací mnoha umělců, zejména, ale nejen, španělského původu. Patří k nim malíři Francisco Goya, Edouard Manet, Vasilij Surikov, Pablo Picasso či Joan Miró. V literatuře inspirovala např. Ernesta Hemingwaye nebo Federica Garcíu Lorcu, ve vážné hudbě ji ztvárnil zejména Georges Bizet ve své Carmen. Koridou je inspirován také známý společenský tanec passo doble.

Jiné typy býčích zápasů[editovat | editovat zdroj]

Při portugalské koridě není býk usmrcován, jízdní toreador do něj pouze zapichuje bandarilly (opentelné vrhací oštěpy). Po zápase je býk ošetřen, ale někdy jsou jeho zranění tak vážná, že musí být utracen. V severním Španělsku se provozuje recortes, forma býčích zápasů, při nichž býci nejsou zabíjeni, cílem je spíše obratné uskakování před býkem nebo přeskoky přes jeho hřbet. Podbný zvyk je znám i z baskické části Francie.

V jižní Francii, zvláště ve městech Nimes a Arles, se pořádají býčí zápasy, jejichž sílem je strhnout býku z rohů červenou kokardu. Při těchto zápasech jsou používáni volně žijící býci z oblasti Camargue. Býčí zápasy zvané jallikattu se pořádají v jižní Indii a připomínají spíše americké rodeo. Podobné zápsy, jejichž cílem není usmrcení býka, se konají i na některých místech v Africe (např. na ostrově Pemba) a Arábii.

Dalším typem zápasů jsou souboje dvou býků proti sobě, známé z Vietnamu, Thajska nebo japonského ostrova Okinawa, někdy proti sobě místo býků zápasí i krávy, což je známo z některých částí Švýcarska.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Korida: tak trochu morbidní zábava
  2. Katalánský parlament zakázal býčí zápasy