Kord

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o bodné zbrani. Další významy jsou uvedeny v článku Kord (rozcestník).

Kord je chladná poboční bodná zbraň, která se vyvinula z pozdních typů bodných mečů. V českém prostředí poprvé doložen počátkem 15. století.[zdroj?]

Se svou štíhlou a dlouhou čepelí postupně vytlačoval mohutnější meče. Když už ruka nebyla chráněna železnou rukavicí (aby mohla snáze stisknout spoušť palné zbraně[zdroj?]), chránil ji koš ze železných úponků. Kromě šlechtických kordů, které se postupně vyvíjejí v subtilnější soubojový rapír[zdroj?], probíhá souběžně vývoj kordu jako vojenské zbraně[zdroj?]. V 18. století[zdroj?] ztrácejí i vojenské kordy své praktické uplatnění a stávají se doplňkem slavnostní uniformy (před rokem 1938 Finanční stráže, dnes u Hradní stráže)[zdroj?], odznakem důstojnické, praporčické a posléze i úřednické hodnosti[zdroj?].

Šerm kordem je jednou z disciplín sportovním šermu. Na rozdíl od fleretu či šavle je u kordu platnou zásahovou plochou celé tělo šermíře. Z tohoto důvodu má také číška, chránící ruku, znatelně větší rozměr než u ostatních zbraní. Celková délka sportovního kordu nesmí přesáhnout 110 cm (20 cm z toho připadá na rukojeť a záštitu) a hmotnost 770 g. Kordy se dají rozdělit podle čepele na kordy: s trojsečnou, dvojsečnou a jednosečnou čepelí.

Kord při sportovním šermu se skládá z: začíná rukojetí, poté záštita (číška), dále čepel a končí aretem. Po celé čepeli je veden drát, který končí u aretu. Aret slouží tak, že když zasáhnete soupeře, zamáčkne se a pošle signál (pod oblečením je drát) do přístroje na který jsou oba hráči napojeni, a zasvítí dioda (zelená nebo modrá, podle strany hráče) a ta dá signál rozhodčímu pro zaznamenání bodu.