Camargue
Camargue je přírodní rezervace na jižním pobřeží Francie mezi Languedoc-Rousillon a Provence. Její rozloha činí 930 km². Tato největší evropská delta hostí až 400 druhů zvířat včetně plameňáků, býků a camargských koní.
Obsah |
Geografie [editovat]
Velká část národního parku se nalézá pod vodou – vnitrozemská sůl, jezera, mokřady. Přibližně třetina z Camargue jsou buď jezera nebo bažiny. Největší z těchto solných jezer je Étang du Vaccarès. Camargue získal poprvé status národního parku v roce 1982 s rozlohou 820 km². Na severu sousedí s městem Arles. Camargue ohraničují dvě ramena řeky Rhôny. Na východě větší rameno Grand Rhône a na západě menší Petit Rhône. Na jihu se rozkládá Středozemní moře.
Národní park má pobřeží zhruba 54 kilometru dlouhé a zaujímá rozlohu 290 metrů čtverečních[zdroj?], z nichž čtvrtinu tvoří zemědělské půdy. Většina jezer jsou zbytky starých ramen řeky. I přes velké množství náspu a hrází zůstávají povodně zásadním problémem v tomto regionu. Situaci zhoršuje i řeka Rhôna, po jejímž proudu sem ročně doputuje až 20 000 000 m³ bahna a bláta.
Camargue se nachází v departementu Bouches du Rhône („Ústí Rhône“). Ve městě Arles se řeka Rhôna rozděluje na dvě ramena, a to Petit Rhône, která teče do moře, a Grand Rhône, která teče do Středozemního moře východně od Port-Saint-Louis-du-Rhône. Jihovýchodní část Camargue se nazývá Ile du Plan du Bourg.
Ekologie [editovat]
Již v roce 1927 se stala oblast o rozloze 85 000 hektarů přírodní rezervací. Sever Camargue tvoří zemědělské půdy, kde se pěstují především obiloviny, vinná réva a rýže. Jih a střed se vyznačují brakickým solným ekosystémem. Vyskytuje se zde typická flora: levandule, tamarisks, rákos, jalovce, divoké kosatce a divoký rozmarýn. Jalovce rostoucí do výšky 6 metrů tvoří lesy na ostrovech mezi Étang du Vaccarès a mořem (Bois des Rièges).
Étangs jsou solné laguny obklopené písečnými dunami. Ve středověku zde vynášela těžba soli velké bohatství. S těžbou se znovu začalo v 19. století. V současnosti se těží až 1 000 000 tun ročně.
Étang de Vaccarès je největší jezero oblasti Camargue s rozlohou 6000 hektarů. Přijímá vodu ze tří velkých kanálů a rýžových polí. Je domovem mnoha ptáků jimiž jsou například lysky, potápky, rybáci obecní a také růžoví plameňáci.
Ostatní rybníky a močály pokrývají velkou část delty řeky Rhôny. Bažiny podléhají středomořskému klimatu, tudíž některé v létě vysychají. Ostatní rybníky jsou plné zdejších ptáků jako např. volavek bílých, nočních volavek, bukačů, divokých kachen či konipasů. Dále se zde můžeme setkat s velkým množstvím hmyzu včetně nejdivočejších komárů ve Francii.
Okolo pobřeží středozemního moře obepíná NP Camargue hráz Digue à la mer dlouhá 20 km. Byla zde postavena z důvodu častých záplav v přírodní rezervaci.
Fauna [editovat]
Camargue je domovem pro nespočet druhů živočichů, jimiž jsou ovce, divoká prasata, bobři, jezevci, rosničky, vodní hadi, želvy rybník[zdroj?], spolu s bohatou škálou asi 400 druhů ptáků.
Býci [editovat]
Zdejší býci mají černou barvu a rohy zaokrouhlené nahoru. Žijí zde polodivoce hlavně v bažinách. Jsou menšího vzrůstu a prodávají se na býčí zápasy nebo je jejich maso použito jako pokrm v místních dušených jídlech.
Koně [editovat]
Camargské plemeno je jedno z nejstarších plemen koní. Jsou příbuzní se svými prehistorickými předky, kteří byli nalezeni v jižní Francii. V této oblasti žili divoce stovky let, a tak přežijí vlhké teplé léto i chladnou zimu. Typická je pro ně bíla barva a menší vzrůst.
Plameňáci [editovat]
Tato rezervace je jediné místo ve Francii a jedno z mála kolem Středozemního moře, kde se vyskytují volně žijící plameňáci. Hejna můžou čítat až 20 000 párů. Svá hnízda si staví z bahna. Živí se převážně planktonem a jsou pro to uzpůsobeni stejně jako kosticovci.
Zdroje [editovat]
www.beyond.fr/sites/camargue.html
www.hausboty.com › oblasti/regiony
