Tenkozobec opačný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Tenkozobec opačný

Tenkozobec opačný
Tenkozobec opačný
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Podřád: bahňáci (Charadrii)
Čeleď: tenkozobcovití (Recurvirostridae)
Rod: tenkozobec (Recurvirostra)
Binomické jméno
Recurvirostra avosetta
(Linné, 1758)

Tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta) je velký dlouhokřídlý pták z čeledi tenkozobcovitých rozšířený v Evropě a Asii. Je částečně tažný, většinou migruje do severní Afriky, jižní Evropy nebo jižní Asie, v některých zemích (Španělsku, Anglii aj.) s příznivějším klimatem je k vidění celoročně. V České republice pobývá od dubna do září.

Od čtyřicátých let jej nalezneme v logu britské Královské společnosti pro ochranu ptáků.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Délka těla: 43-48 cm
  • Rozpětí křídel: 73 cm
  • Hmotnost: 290-400 g

Tenkozobec opačný je štíhlý pták dorůstající velikosti vrány. V zimním šatě má převážně čistě bílé opeření s černým hřbetem, vrchní stranou hrdla a temenem hlavy. Charakteristickým znakem je dlouhý, tenký, nahoru zahnutý a černě zbarvený zobák a dlouhé modravé až černé končetiny. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mládí ptáci mají pískovitě zbarvené opeření s šedými kresbami.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Tenkozobec opačný v letu
Recurvirostra avosetta

Tenkozobec opačný je obyvatelem mělkých stojatých vod, slaných jezer nebo mokřin s řídkým vegetačním porostem.

Při hledání potravy upřeně hledí do vody a při spatření kořisti pohybuje svým zahnutým zobákem z jedné strany na druhou. Jeho potravou se stávají drobní vodní korýši nebo měkkýši, občas loví i vodní hmyz nebo rybí potěr. Nejčastěji se ozývá jasným melodickým „pluit pluit“.

I mimo období hnízdění jej můžeme často zahlédnout v hejnech jiných pobřežních ptáků, ve střední Evropě jde nejčastěji o hejna racků chechtavých. Má vysoce složitý svatební ceremoniál odehrávající se ve vodě. Hnízdí v menších koloniích, nejčastěji v mělčinách od května do června a ročně klade 3-4 vejce do mělkého důlku v zemi, většinou vystlaném krátkou rostlinnou vegetací. Na vejcích sedí oba rodiče po dobu 23-35 dní. Krátce po vylíhnutí jsou mláďata samostatná a vyrážejí na svou první výpravu za potravou. Jeden z rodičů je přitom bere do vody a učí plavat. Mláďata se naučí létat již ve věku 35-42 dnů, ale ještě stále zůstávají v blízkosti svých rodičů.

Výskyt a stav v ČR[editovat | editovat zdroj]

Do 50. let minulého století bylo několik hnízdících párů tenkozobců opačných zaznamenáno v jižních Čechách a na jižní Moravě. V současné době pravidelně hnízdí v Českobudějovické pánvi.[1] Dle vyhlášky 395/1992 Sb. se v Česku jedná o kriticky ohrožený a přísně chráněný druh.

Platí pro něj Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA).

Zdroje a reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pied Avocet na anglické Wikipedii a Szablodziób na polské Wikipedii.

  1. Hudec, K. a kol. (2005): Fauna ČR. Ptáci 2/1. Academia, Praha