Barokní literatura
Barokní literatura je literatura období baroka, což je asi 17. století. Vyznačuje se aktualizací typických středověkých žánrů jako legenda, duchovní píseň, epos, traktát nebo reflexivní lyrika. Využívá obraznosti a alegorie symbolů.
Obsah |
Barokní literatura v Evropě [editovat]
Italská barokní literatura [editovat]
Nejdůležitějším autorem italské barokní literatury je Torquato Tasso. Napsal nábožensko-hrdinskou epopej Osvobozený Jeruzalém.
Španělská barokní literatura [editovat]
Pedro Calderón de la Barca je španělský autor filozofických a symbolických divadelních her jako Život je sen, Znamení kříže, Lékař své cti nebo Nejnestvůrnější žárlivost.
Anglická barokní literatura [editovat]
John Milton je anglický autor duchovního eposu Ztracený ráj (tento epos má námět v bibli, téma o prvním hříchu). John Donne psal sonety písně epigramy, elegie. Z náboženské texty reprezentují tzv. Svaté sonety.
Německá barokní literatura [editovat]
Nejvýznamnějším spisovatelem je Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen - z jeho děl uveďme například román Dobrodružný Simplicius Simplicissimus. Andreas Gryphius je německý autor, v jehož díle najdeme motivy zániku a hrůzy ze smrti: např. Myšlenky o krchovu, místě odpočinku zesnulých.
Česká barokní literatura [editovat]
Je to literatura po roce 1620 (bitva na Bílé hoře).
Měla dva hlavní proudy:
Emigrantská literatura [editovat]
Psala ji hlavně nekatolická inteligence. Nejznámější autor Jan Ámos Komenský.
Mezi nepedagogická díla J.A. Komenského patří : O poezii české, Poklad jazyka českého, Listové nebe, Truchlivý, Moudrost starých Čechů, Via lucis (Cesta světla),Kancionál, Přemyšlování o dokonalosti křesťanské. Pedagogická díla jsou např.: Didactica magna, Didactica, Orbis Pictus, Navržení krátké o obnovení škol v Království Českém.
Domácí literatura [editovat]
Byla zakázána Kralická bible.
Bohuslav Balbín [editovat]
Mezi jeho nejznámější díla patří Učené Čechy a Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého.
Bedřich Briedel [editovat]
Napsal poenu Co Bůh? Člověk?, což je vlastně mystická úvaha o dokonalosti boží a nicotě člověka. Dále také napsal vánoční poezii Jesličky.
Brusiči jazyka [editovat]
Chtěli češtinu očistit od cizích vlivů, ale nesetkali se s ohlasem. Vymýšleli nová slova jako skokotnosta, jezlín nebo čistonosoplena.
