Život je sen

Život je sen je barokní drama, jehož autorem je Pedro Calderón de la Barca. Dílo bylo napsáno v letech 1631-1632. Patří k vrcholným autorovým dílům. Je to veršované, filosofické drama o smyslu života a existence člověka, o svobodě a osudovosti.

Myšlenka díla

Ústřední postavou je princ Segismundo, který je uvězněn ve věži jako zločinec kvůli věštbě. Segismundo je synem polského krále Basilia. Segismundo projde poznáním života, přemýšlením o sobě samém. Stává se tvůrcem svého osudu. Získá životní zkušenosti a dospěje ke křesťanské ctnosti. Dojde k závěru, že život, který člověk prožívá je jen prchavý sen a zdání.

Ukázka

„

Všichni sní, sním i já sám, že v žaláři přebývám. Sním, že je to nyní těžší, sním, že jsem byl svobodnější. Co je život?- Přelud, klam. Co je život?- Potřeštění, smyšlenka, stín, to, co není. Vše velké je malé jen. Dnes už vím: život je sen a také sny jsou jen snění.[zdroj?]

“

Související články

• Pedro Calderón de la Barca

Život je sen

Na cestu do Polska se vydává krásná Rosaura ozbrojena mečem, aby se pomstila svému milenci Astolfovi, který ji opustil kvůli infantce Estrelle. Na této pouti zabloudí v temných lesích a po dlouhém hledání úkrytu spatří věž, v níž je uvězněn mladík Sigismundo. Ten se sice narodil jako syn polského krále Basilia, ten jej však nechal takto uvěznit jako dítě, když se zalekl proroctví o chlapcově budoucí krutosti a nelidskosti. Nyní jej tedy v tomto vězení hlídá Clotaldo, dvořan, jenž hlídá, aby se k princi nikdo nepřiblížil pod hrozbou smrti. Pozná v Rosauře svou dceru, které po otci zbyl pouze meč, a věren králi ji přivede ke dvoru zrovna v době, kdy se král Basil rozhodl vyzkoušet svého syna Sigismunda, zda-li by byl dobrým králem. Proto není Rosaura potrestána za tento prohřešek, a tak se stává přítelkyní infantky. Celý dvůr se připravuje na hru, v níž má být Sigismuno přesvědčen, že vše je pouze krásný sen. Proto jej nejdříve nechají uspat, odnesou jej do paláce a po probuzení s ním jednají jako s princem. Avšak Segismundo zabije několik sloužících vzteky a nejspíše by odpravil i vlastního otce za své dlouhé uvěznění. Proto vrací král svého syna do vězení. Protože by však po králi nastoupil cizinec Astolfo, lidé v čele s vojáky se vzbouří a raději si zvolí syna, ačkoliv je despota. K Basiliovu překvapení před ním jeho syn poklekne a usmíří se s ním. Aby vše bylo dobré, požádá princ krásnou infantku Estrellu o ruku. Nakonec splní i svůj slib Rosauře, již nakonec Astolfa nezabil, ale dal jí ho za manžela.