Matěj Václav Šteyer
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Matěj Václav Šteyer (13. února 1630 Praha – 7. září 1692 Praha) byl český jezuitský kněz, kazatel, překladatel, náboženský spisovatel a jazykovědec, významný představitel skupiny puristů (jazykových brusičů). Do jezuitského řádu vstoupil jako sedmnáctiletý 20. září 1647. Po studiích v Olomouci působil dlouhá léta jako učitel na jezuitských kolejích. Jako kazatel působil na Vyšehradě a na Svaté Hoře. Spolu se svou matkou Marií Šteyerovou založil v roce 1669 Dědictví sv. Václava, jehož účelem bylo vydávání a šíření českých katolických knih. Šteyer se ve spolupráci s Jiřím Konstancem a Janem Barnerem podílel na novém překladu bible (Svatováclavská bible), nahrazujícím překlad kralický, který pak vyšel právě v Dědictví sv. Václava v roce 1715 (podruhé 1769).
[editovat] Dílo
- Brus jazyka českého (1667)
- Kancionál český (1683)
- Postilla katolická (1691)
- Žáček, aneb, Výborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti
[editovat] Sekundární literatura
- HAVELKA, Tomáš. Matěj Václav Štajer – Prostý člověk. A2, 2007, č. 7, s. 7.
