Pavel Skála ze Zhoře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Pavel Skála ze Zhoře (10. července 1583 Praha – asi 1640 Freiberg) byl český exulantský spisovatel a historik.

Pocházel z vladycké rodiny, jeho otec byl Adam Skála ze Zhoře. Studoval ve Wittenberku. V r. 1604 žil v Žatci, kde se oženil s příbuznou primátora Maxmiliána Hošťálka a získal měšťanské právo.

Roku 1618 se odstěhoval do Prahy, kde získal (pravděpodobně protekcí) místo úředníka direktorské vlády, po zvolení Fridricha Falckého českým králem, působil jako úředník královské kanceláře. V roce 1622 již Fridrich Falcký nechtěl válčit, proto propustil všechny Čechy ze svých služeb.

Pavel Skála odešel do Freiburku, kde začal psát.

[editovat] Dílo

  • Chronologie církevní, v níž rozmanití a pamětihodní příběhové v církvi boží od stvoření až do těchto posledních časův zběhlé s jistou posloupností let podle pravidla písem svatých a z hodnověrných pramenů v krátkém pořádku gruntovně a srozumitelně se vypisují a před oči představují
  • Historie církevní ze spisův a pamětí hodnověrných historiků v krátkou summu uvedená a sepsaná, známé též jako Historie církevní. Je to nejrozsáhlejší historické dílo v češtině, některé svazky mají až 1500 stránek. Nikdy však nebylo vydáno svazkem. Má 10 dílů. Začíná apoštolskými časy a končí rokem 1623. VI. -X. díl pojednává o letech 16001623, tedy o událostech, kterých se Pavel Skála osobně zúčastnil. Několik rozsáhlých částí, věnovaných období od počátku stavovského povstání po Bílou horu, v roce 1984 vydal historik Josef Janáček.

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy