Josef Vašica
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. Josef Vašica (30. srpna 1884 Štítina - 11. dubna 1968 Praha) byl český filolog, literární historik, překladatel a kněz, který významným způsobem přispěl k poznání české literatury období baroka.
Obsah |
[editovat] Život
Vystudoval gymnázium v Opavě, kde na něj měl veliký vliv tehdejší ředitel Vincenc Prasek. Později vystudoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Olomouci. V roce 1906 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1907 studoval na vídeňské univerzitě slavistiku a klasickou filologii. Mezi jeho učiteli byl i známý slavista prof. Vatroslav Jagič.
Po studiích nastoupil jako profesor latiny a češtiny na Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. V roce 1919 získal docenturu a později se stal profesorem na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci, kde založil stolici staroslověnštiny. V roce 1937 se přestěhoval do Prahy, kde vyučoval na teologické fakultě FF UK. V roce 1950 byl, po zrušení teologických fakult, poslán do důchodu. V závěru života pobýval rád v Klimkovicích.
[editovat] Dílo
Josef Vašica se ve své práci zaměřoval na studium staroslověnského jazyka, nejstarší překlady bible do češtiny a literaturu českého baroka.
Byl prvním badatelem, který upozornil na významná literární díla baroka, která byla pozapomenuta nebo ostatními badateli opomíjena. Vašica významným způsobem přispěl k poznání barokní literatury - především poezie - a pomohl tak změnit převládající negativní hodnocení kultury období 17. a 18. století v českých dějinách (za komunistické diktatury zpravidla označované jako "doba temna"). Spolu s historikem Zdeňkem Kalistou usiloval o rehabilitaci českých dějin v pobělohorské době. Jeho práce shrnutá do knihy České literární baroko (1938, reedice až roku 1995) zpřístupnila veřejnosti překvapivě hluboká díla české barokní poezie, např. Bedřicha Briedela.
[editovat] Bibliografie
- Staročeské evangeliáře (Praha 1931)
- České literární baroko (Praha 1938, Brno 1995)
- Účast Slezska na českém literárním baroku (Opava 1946)
- Slovník jazyka staroslověnského (spoluautor 1958)
- Literární památky epochy velkomoravské 863-885 (Praha 1966, Praha 1996)
