Ježíšek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jesličky s Ježíškem, narozeným v Betlémě, u něj Panna Maria a svatý Josef

Ježíšek (německy: Jesulein, maďarsky: Jézuska a slovensky: Ježiško) je zdrobnělina jména Ježíš Kristus, jehož narození slaví křesťanéVánocích. Příběh jeho narození v Betlémě, jak jej podává Lukášovo evangelium, v přístřešku pro dobytek, „protože se pro ně nenašlo místo pod střechou“,[1] přitahoval po staletí pozornost lidí a patrně vtiskl křesťanský ráz pohanským svátkům slunovratu, slaveným ve stejnou dobu. V současnosti je tato tradice spojena také s rozdáváním dárků, především dětem.

Jesličky a koleda[editovat | editovat zdroj]

Původní Štědrý den, velmi pravděpodobně slavnost podobná indiánskému potlači, dával bohatým lidem příležitost vyniknout štědrými dary „koledy“.[2] V souvislosti betlémského příběhu se role změnily: lidové písně připomínají, že jsou to oni, žebráci a koledníci, kdo dávají bohatým příležitost získat si nějakou zásluhu. Paradox Boha, jemuž lidé vděčí za všechno, co mají, který leží v jeslích jako bezmocné nemluvně a dostává dary od okolních pastevců, inspiroval už ve středověku množství legend a písní. Svatý František z Assisi slavil roku 1223 Vánoce venku v jeskyni, aby připomněl betlémské narození.

Ty, jenž všechen oděv dáváš / samo´s nahé a nic nemáš / děťátko.[3]
Ježíšek (Ulm, 15. stol.)

Do 15. století sahají nejstarší české koledy („Narodil se Kristus Pán“) a v barokní době k tomu přistoupily i lidové jesličky („betlémy“), rozšířené po celé Evropě. V měšťanské kultuře 19. století se začaly dávat dětem dárky v rodinách, vznikl zvyk vánočních stromků a dávání i oplácení darů mezi dospělými, jakási moderní obdoba dávného potlače, která se pak během 20. století silně komercionalizovala.

Ježíšek a dárky[editovat | editovat zdroj]

Tradice, že dárky nosí Ježíšek, se vyskytuje ve středoevropských zemích: v Česku, Maďarsku, jižním Německu, Rakousku, na Slovensku a ve Švýcarsku. České Němce žijící v Sudetech obdarovával Christkind (také Krist Kindle nebo Kristkindl) čili „dítě Kristus“. Podle některých měl prý nevyzpytatelnou povahu a někdy prováděl různé žerty, které se jeho obětem nezamlouvaly.

V jiných zemích vystupuje v podobné roli např. Santa Claus (zkomolenina ze Sanctus Nicolaus, svatý Mikuláš), Děda Mráz, Joulupukki (ve Finsku), Jultomten (ve Švédsku) nebo Père Noël ve Francii. Tradice Ježíška je velmi silná a zatím odolává všem cizím vlivům. Od 50. let 20. století se komunistická propaganda pokoušela Ježíška nahradit ruským Dědou Mrázem (Mrazík) s původně bílým, ale později také červeným kabátem a čepicí a bílým plnovousem. To se jí sice nepodařilo, celkové odkřesťanšťování společnosti však vedlo k tomu, že v povědomí velké části lidí jméno či postava Ježíška ztratila souvislost s historickým Ježíšem a nezřídka je dokonce pod jménem Ježíšek prezentována postava podobající se Santa Clausovi. Santa Claus je symbolem Vánoc především v USA. Protože postava Santa Clause je úspěšným reklamním prostředkem, snadno se šíří i do dalších zemí, kde nezřídka poráží místní tradice.

V rodinách Ježíšek „roznáší“ dárky tak, že po štědrovečerní večeři odejde celá rodina z pokoje, ve kterém se nachází vánoční stromeček. Následuje příchod celé rodiny do místnosti, kde se začínají rozbalovat společně vánoční dárky[4] (oproti zemím, kde se dárky rozbalují až ráno).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lukáš 2,1-20; odlišně Matouš 2,1-16.
  2. M. Mauss, Esej o daru. Praha 2006.
  3. "Veselé vánoční hody..." in: J. Seidel (vyd.), Zpěvy betlémské. Praha 1943.
  4. České vánoce [online]. Český rozhlas 7, [cit. 2008-12-10]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]