Ježíšek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jesličky s Ježíškem, narozeným v Betlémě, u něj Panna Maria a svatý Josef

Ježíšek (německy: Jesulein, maďarsky: Jézuska a slovensky: Ježiško) je zdrobnělina jména Ježíš Kristus, jehož narození slaví křesťanéVánocích. Příběh jeho narození v Betlémě, jak jej podává Lukášovo evangelium, v přístřešku pro dobytek, „protože se pro ně nenašlo místo pod střechou“,[1] přitahoval po staletí pozornost lidí a patrně vtiskl křesťanský ráz pohanským svátkům slunovratu, slaveným ve stejnou dobu. V současnosti je tato tradice spojena také s rozdáváním dárků, především dětem.

Jesličky a koleda[editovat | editovat zdroj]

Původní Štědrý den, velmi pravděpodobně slavnost podobná indiánskému potlači, dával bohatým lidem příležitost vyniknout štědrými dary „koledy“.[2] V souvislosti betlémského příběhu se role změnily: lidové písně připomínají, že jsou to oni, žebráci a koledníci, kdo dávají bohatým příležitost získat si nějakou zásluhu. Paradox Boha, jemuž lidé vděčí za všechno, co mají, který leží v jeslích jako bezmocné nemluvně a dostává dary od okolních pastevců, inspiroval už ve středověku množství legend a písní. Svatý František z Assisi slavil roku 1223 Vánoce venku v jeskyni, aby připomněl betlémské narození.

Ty, jenž všechen oděv dáváš / samos' nahé a nic nemáš / děťátko.[3]
Ježíšek (Ulm, 15. stol.)

Do 15. století sahají nejstarší české koledy („Narodil se Kristus Pán“) a v barokní době k tomu přistoupily i lidové jesličky („betlémy“), rozšířené po celé Evropě. V měšťanské kultuře 19. století se začaly dávat dětem dárky v rodinách, vznikl zvyk vánočních stromků a dávání i oplácení darů mezi dospělými, jakási moderní obdoba dávného potlače, která se pak během 20. století silně komercionalizovala.

Ježíšek a dárky[editovat | editovat zdroj]

Tradice, že dárky nosí Ježíšek, se vyskytuje ve středoevropských zemích: v Česku, Maďarsku, jižním Německu, Rakousku, na Slovensku, ve Švýcarsku, v jižním Tyrolsku (Itálie), Lichtenštejnsku, části Chorvatska a ve Slovinsku. České Němce žijící v Sudetech obdarovával Christkind (také Krist Kindle nebo Kristkindl) čili „dítě Kristus“. Podle některých měl prý nevyzpytatelnou povahu a někdy prováděl různé žerty, které se jeho obětem nezamlouvaly.

Jazyk Jméno pro Ježíška
čeština Ježíšek
slovenština Ježiško
maďarština Jézuska
italština Bambino Gesù nebo bambino di Cristo
němčina Christkind
portugalština Menino Jesus
španělština (Latinská Amerika) Niño Dios
chorvatština Isusić

V jiných zemích vystupuje v podobné roli např. Santa Claus (zkomolenina ze Sanctus Nicolaus, svatý Mikuláš), Děda Mráz, Joulupukki (ve Finsku), Jultomten (ve Švédsku) nebo Père Noël ve Francii. Tradice Ježíška je velmi silná a zatím odolává všem cizím vlivům. Od 50. let 20. století se komunistická propaganda pokoušela Ježíška nahradit ruským Dědou Mrázem (Mrazík) s původně bílým, ale později také červeným kabátem a čepicí a bílým plnovousem. To se jí sice nepodařilo, celkové odkřesťanšťování společnosti však vedlo k tomu, že v povědomí velké části lidí jméno či postava Ježíška ztratila souvislost s historickým Ježíšem a nezřídka je dokonce pod jménem Ježíšek prezentována postava podobající se Santa Clausovi. Santa Claus je symbolem Vánoc především v USA. Protože postava Santa Clause je úspěšným reklamním prostředkem, snadno se šíří i do dalších zemí, kde nezřídka poráží místní tradice.

V rodinách Ježíšek „roznáší“ dárky tak, že po štědrovečerní večeři odejde celá rodina z pokoje, ve kterém se nachází vánoční stromeček. Následuje příchod celé rodiny do místnosti, kde se začínají rozbalovat společně vánoční dárky[4] (oproti zemím, kde se dárky rozbalují až ráno).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lukáš 2,1-20; odlišně Matouš 2,1-16.
  2. M. Mauss, Esej o daru. Praha 2006.
  3. "Veselé vánoční hody..." in: J. Seidel (vyd.), Zpěvy betlémské. Praha 1943.
  4. České vánoce [online]. Český rozhlas 7, [cit. 2008-12-10]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]