Vánoční kapr
Vánoční kapr je tradiční štědrovečerní pokrm v České republice i v některých dalších zemích střední Evropy (Slovensko, Rakousko, Alsasko).
Obsah |
Historie [editovat]
Ryba byla tradičním symbolem křesťanství (Ichthys) a postním jídlem, proto se při klášterech od středověku zakládaly rybníky. Pojídání ryb o vánočních svátcích je doloženo v 17. století, ale prostý lid tento zvyk moc nedodržoval.[1] K tehdejší štědrovečerní hostině patřilo hlavně množství chodů symbolizující hojnost, byť šlo většinou o jídla velmi prostá: zelná polévka (hlavně na východní Moravě), houbový kuba, pučálka (naklíčený a opražený hrách), muzika, na Moravě zvaná chamula (kaše ze sušeného ovoce), vánočka, vinná klobása; v bohatších rodinách se na Vánoce jedli hlemýždi.[2] Ryba byla často na stole zastoupeně symbolicky pečivem ve tvaru ryby. Teprve ve 20. století se prosadil kapr obecný jako jídlo, které běžně patří k těmto svátkům,[3] podle Domácí kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigová.[4] Zpočátku v úpravách na modro (vařený v octě nebo bílém víně) či na černo (ve sladké omáčce z povidel a perníku),[5] až po druhé světové válce získal největší oblibu kapr smažený.[6] Důvodem byla finanční dostupnost kapra z velkochovů i dobová popularita smažených jídel. Podle průzkumů jedí na Štědrý večer kapra nebo jinou rybu asi dvě třetiny českých domácností.[7]
Prodej [editovat]
V adventním období se na ulicích prodávají živé ryby v kádích. Lidé si je odnášejí domů a chovají ve vaně, nebo v jiných nádobách, do 24. prosince, aby bylo maso co nejčerstvější. Protože je ale manipulace s živou rybou náročná a v poměrně teplé, nedostatečně okysličené, chlorované vodě kapr často hyne, stále více zákazníků kupuje ryby už zabité a vykuchané. Rovněž z etického hlediska je vhodnější dát si kapra zabít už při koupi, než ho týrat přepravou a několikadenním držením v nevyhovujícím prostředí. Při pouličním prodeji často docházelo k podvodům a týrání ryb (jak o tom píše Ivan Klíma v knize Má veselá jitra nebo Jiří Krampol v povídce o prodejci kaprů,[8]) takže je pod přísným dohledem potravinářské inspekce. Někteří lidé pod vlivem dojemné historky o bratřích Mánesových pouští koupené ryby zpět do řeky, „aby jim dali svobodu“. Odborníci však toto jednání neschvalují – vystresovaná ryba brzy hyne a může ještě nakazit infekčními chorobami divoké obyvatele řek.[9] Pokud kapr při přepravě nebo ve vaně lekne, není ho nutné vyhodit. Pokud ho včas (cca do dvou hodin po úhynu) vykucháme a očistíme, je jeho maso zdravotně nezávadné a stejně chutné, jako maso kapra zabitého.
Příprava [editovat]
Recept na smaženého kapra pocházející z Rakouska uvádí již Magdalena Dobromila Rettigová a od těch dob se prakticky nezměnil. Kapr se zbaví hlavy a ocasu (z těch se uvaří rybí polévka, podávaná v poledne či jako první chod večerní hostiny) a nakrájí příčně na podkůvky, které se obalí v trojobalu (mouka, vejce, strouhanka) a usmaží v oleji nebo sádle. Hotové řízky se ubrouskem zbaví přebytečného tuku a servírují se s citronem. Přílohou je tradičně studený bramborový salát z vařených brambor nakrájených na kostky, majonézy a nakládané zeleniny (okurka, hrášek, mrkev apod.).[10] Zapíjí se pivem nebo bílým vínem. Pokud vám po Vánocích zbudou usmažené kapří řízky, je nejlepší je naložit do sladkokyselého nálevu, spolu s cibulí. Po několika dnech z kapra vznikne obdoba pečenáčů a jeho drobné svalové kůstky v octě změknou. Dalším vánočním jídlem z kapra je kapr na černo, což je vařený kapr v husté sladkokyselé omáčce, obsahující sušené švestky, mandle, rozinky, mrkev, celer, smetanu, strouhaný perník a černé pivo. Podává se s knedlíkem nebo s chlebem. Tento recept má velmi starou tradici a jeho obdobu uvádí již Bavor Rodovský z Hustiřan ve své kuchařské knize z 16. století. V současné době se však pro složitost a poněkud nezvyklou chuť kapr na černo připravuje jen výjimečně.
Zvyky [editovat]
Problémem při konzumaci kapra je množství kostí, které mohou uvíznout v krku. Tato typická vánoční nehoda je zdrojem mnoha písní a anekdot (někdo proto dává přednost rybímu filé).[11] U drobnějších kostí pomáhá pozření měkkého chleba, který by měl být připraven. Na venkově se pak kosti zakopávají pod ovocné stromy, aby po celý následující rok dobře rodily.
Šupiny z kapra jsou symbolem bohatství, proto se před večeří umisťují pod talíře, případně se drží v dlani nebo dávají do peněženky.
Reference [editovat]
- ↑ http://svatecni.webgarden.cz/kapr
- ↑ http://www.czech.cz/cz/102078-tradicni-vanocni-pokrmy
- ↑ http://www.iipardubice.cz/historie/vanoce-vecere.php
- ↑ HRDINOVÁ, Radka. Tradice kapra se salátem nemá ani sto let. Co se jedlo na Vánoce dříve?. iHNed.cz. 23. 12 2011. Dostupné online. ISSN - 7693 1213 - 7693.
- ↑ http://vanoce.vira.cz/vanocni-recepty/vanocni-kapr
- ↑ http://www.vegspol.cz/view.php?cisloclanku=2004120001
- ↑ http://www.tipy-vanocni-darky.cz/tipy/slavnostni-a-stedrovecerni-vecere/pravy-cesky-vanocni-kapr/
- ↑ http://sorry.vse.cz/~xkecm01/readtext.php?txt=kapri.txt&kat=dF9zYWcuaW5j
- ↑ http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2007120094
- ↑ http://www.apetitonline.cz/recepty/289-smazeny-kapr.html
- ↑ http://www.regionplzen.cz/zpravodajstvi/?kost-z-kapra-skoncila-v-krku-dvanacti-jedlikum
