Půst

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Půst je jednání jedince nebo společenské skupiny dané odmítáním příjmu potravy, jeho redukcí na minimum nebo omezením na vyhraněné, skromností charakterizované pokrmy, jež má mít pro postící se osobní pozitivní přínos.

Půst se používá nejen v náboženství pro asketické prostředky, které způsobují, že tělo nedostává, nač je zvyklé. Motivem může být zdraví, očištění nebo nelpění na hmotném a přimknutí se k tomu, co člověka přesahuje, případně snaha o upevnění tělesného zdraví a duševní pohody.

Půst v křesťanství[editovat | editovat zdroj]

V křesťanství je půst nebo postní doba obdobím přípravy na Velikonoce. Nemusí jít tedy jen o odepření si jídla, ale také zřeknutí se čehokoliv, co je v životě postradatelné, zbytečné nebo překážející.[1] [2] V západní církvi začíná postní doba Popeleční středou a trvá 40 dní (kromě nedělí). Ve východních církvích začíná „Velký půst“ v pondělí 7. týdne před Velikonocemi a končí v pátek 9 dní před Velikonocemi.

Půst v katolictví[editovat | editovat zdroj]

V západním (katolickém) prostředí se běžně dodržuje jako postní den pátek, nepřipadá li na ten den liturgické slavení na úrovni slavnosti. Běžný páteční půst znamená zřeknutí se masité potravy v daný den. Vedle tohoto existuje též tzv. půst újmy, praktikovaný na Popeleční středu a na Velký pátek. Tento půst znamená, že věřící pozře pouze jedno běžné - ovšem bezmasé - jídlo denně, a z ostatní potravy v ten den citelně ubere. Půst je omezen věkem. Postit se mají věřící po dovršení 14. roku věku do dovršení 60. roku věku.[3] Věřící mimo toto věkové rozmezí půstem vázání nejsou. Od povinnosti postit se, může být věřící dispensován ze zdravotních či jiných závažných důvodů. V takovém případě je buď dispensován zcela, nebo je mu knězem určen nějaký úkon zbožnosti, kterým je půst nahrazen.

Za porušení půstu se nepovažuje snědení ryby. Ryba se nepovažuje za „běžné“ maso, a je brána jako postní pokrm.

Půst v pravoslaví[editovat | editovat zdroj]

Ve východním křesťanství (pravoslaví) je půst vnímán jako požívání "suché stravy", a je přísnější než v katolickém prostředí. Běžné postní jídlo nesmí obsahovat nejen maso, ale rovněž cokoliv, co je živočišného původu (vejce, mléko a výrobky z nich), zakázán je rovněž olivový olej a alkohol. Na rozdíl od katolického prostředí se za postní jídlo nepovažuje ryba. Půst je možno zmírnit ve čtyřech stupních:

1.) povolení vína a oleje (nejmenší možná úleva)

2.) povolení ryby

3.) povolení veškerého jídla s výjimkou masa

4.) úplné zproštění povinnosti postit se[4]

Půst v židovství[editovat | editovat zdroj]

V judaismu existují veřejné postní dny (hebrejsky: תענית ציבור, ta'anit cibur), které zahrnují 7 různých půstů (5 malých a 2 velké), vztahující se k různým událostem. Postní dny mají v judaismu velký význam, jsou neodmyslitelně spojeny s duševní očistou, sebezpytováním a studiem a jsou zároveň obdobou oběti, neboť namísto obětovaného zvířete, a jeho masa a tuku, člověk „spaluje“ (obětovává) „své maso a svůj tuk“.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.vira.cz/Texty/Glosar/Postni-doba-pust.html
  2. http://www.proglas.cz/detail-clanku/smysl-pustu-v-zidovstvi-a-krestanstvi.html
  3. viz Postní řád
  4. viz Pravoslavný kalendář - postní předpisy

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]