Postní doba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Postní doba či půst je v křesťanství období přípravy na Velikonoce. V západní církvi začíná postní doba Popeleční středou a trvá 40 dní (kromě nedělí). Ve východních církvích začíná „Velký půst“ v pondělí 7. týdne před Velikonocemi a končí v pátek 9 dní před Velikonocemi.

Význam křesťanského postu[editovat | editovat zdroj]

Půst se v křesťanském smyslu netýká pouze zdržení se jídla a abstinence, ale může zahrnovat i jiné projevy jako např. almužnu či dobré skutky. Účelem postu má být soustředění věřícího na jeho duchovní růst v rámci přípravy na největší křesťanské svátky roku – Velikonoce.

Význam postní doby[editovat | editovat zdroj]

V postní době má člověk pracovat na proměně a obnově svého života, aby mohl žít opět plně jako křesťan. Má v této době obnovit autentické vztahy, navázat znovu dialog s druhými, odpočinout si a vrátit se k tomu, co činí život křesťana křesťanským. Nemělo by ale jít pouze o lidské úsilí, neboť křesťanská teologie a spiritualita považuje půst za Boží milost, kdy člověk naslouchá Božímu slovu a svůj život podle něho uzpůsobuje.

Postní doba je též obdobím přípravy katechumenů na křest a provázejí je v tuto dobu zvláštní liturgické obřady. Mezi dny postní doby, které nesou tradiční označení, patří ještě 4. neděle postní, zvaná Laetare, a 6. neděle postní, běžněji Květná neděle, jako připomenutí dne vjezdu Ježíše do Jeruzaléma.

Liturgická barva postní doby je fialová. Začíná Popeleční středou, trvá (nepočítaje v to neděle) 40 dní a celá doba vrcholí Svatým týdnem, při němž si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista a končí velikonočním triduem (to začíná na Zelený čtvrtek večer, pokračuje Velkým pátkem a Bílou sobotou, posledním dnem postní doby, a vrcholí Velikonoční vigilií ústící do neděle Zmrtvýchvstání Páně). Celá postní příprava směřuje k radostné oslavě Velikonoc, které jsou pro křesťany svátky Kristova vzkříšení z mrtvých.

Postní praxe[editovat | editovat zdroj]

Postní praxe byla v minulosti poměrně namáhavá, nejedlo se maso, ryby[zdroj?], vejce a mléčné produkty a bylo zvykem jíst jednou denně. Současná postní praxe katolické církve zavazuje katolíky od 16 do 60 let. Na Popeleční středu a Velký pátek jako dny přísného postu je dovoleno sníst pouze jedno velké jídlo denně. Krom toho existuje ještě půst od masa, předepsaný pro tyto dva dny a všechny pátky roku. Tento páteční půst je ale možné nahradit jiným skutkem pokání.

Neděle postní doby[editovat | editovat zdroj]

Někdy se lze setkat s označením jednotlivých nedělí podle mešních antifon:

Název neděle Latinský název (u 1. – 5. neděle úvodní slovo vstupní antifona|antifony) Lidové pojmenování
1. neděle postní Invocavit Invocavit me = Povolal mne Černá, liščí
2. neděle postní Reminiscere Reminiscere miserationum tuarum = Rozpomeň se na své smilování Pražná
3. neděle postní Oculi Oculi mei semper ad Dominum = Mé oči stále vyhlíží Pána Kýchavá
4. neděle postní Laetare Laetare Ierusalem = Raduj se, Jeruzaléme Družebná
5. neděle postní Judica Iudica me Deus = Zjednej mi právo, Bože Smrtná
Květná neděle In Palmis[1] Květná

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Missale romanum. Vatikán : Kongregace pro liturgii, 1970. Kapitola Hebdomada sancta, s. 224. (latinsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Liturgický rok
Advent Vánoce Liturgické mezidobí Postní doba Velikonoce Letnice Liturgické mezidobí
Popeleční středa Laetare Květná neděle Svatý týden Velikonoční triduum Zelený čtvrtek Velký pátek Bílá sobota
Český liturgický kalendář