Advent

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Advent (z lat. adventus příchod) je začátek liturgického roku a přípravou na Vánoce. V teologickém smyslu se advent vyznačuje dvojím očekáváním – slavnosti narození Ježíše Krista a jeho druhého příchodu na konci času.

Dějiny adventu v Západní církvi[editovat | editovat zdroj]

Adventní věnec je symbolem nového liturgického roku a přípravou na Vánoce; Vojvodina

Stopy adventní liturgie lze nalézt již v polovině 5. století v Ravenně. Teprve v polovině 6. století se objevuje také v Římě. V obou případech byl advent chápán jako příprava na slavení Narození Páně. Naproti tomu v Galii vlivem iroskotských misionářů (Kolumbán Mladší) získala adventní doba postní ráz a byla chápána jako kající příprava na druhý příchod Kristův na konci času. Z adventní mše bylo vypuštěno Gloria a užívala se postní fialová barva mešních rouch. Něco z těchto postních obyčejů proniklo ve 12. století i do římské liturgie; především už zmíněné vynechání Gloria a liturgická barva. Postní ráz adventu se však v Římě neprosadil.

Západní církev slavila různý počet (4 až 6) adventních nedělí. Papež Řehoř Veliký stanovil čtyři adventní neděle. Přestože francký král Pipin III. stejně, jako jeho syn Karel Veliký, nařídili v celé říši dodržovat papežovo ustanovení, čtyři neděle se prosazovaly jen velmi zvolna. Zdá se, že teprve v 10.11. století se čtyřtýdenní advent ujal v celém galskofranckém prostoru. Ambroziánský ritus Milánské arcidiecéze slaví šest adventních nedělí doposud.

Advent v církevním kalendáři[editovat | editovat zdroj]

Advent začíná první nedělí adventní, tedy neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem. První adventní neděli předchází Slavnost Ježíše Krista Krále. Konec adventu pak představuje západ slunce Štědrého večera. Liturgickou barvou je fialová. Třetí neděle adventní se nazývá Gaudete a v liturgii je dovoleno užít barvu růžovou.

Pravoslavná církev dodržuje až dodnes šestitýdenní advent, který trvá od 15. listopadu do 24. prosince, a to jako období postu. U pravoslavných advent není začátkem církevního roku. Na Východě začíná církevní rok už 1. září.

V západní tradici je advent také dobou zklidnění. Odpovídalo to životnímu stylu našich předků za dlouhých prosincových nocí. Dnes je však advent komerčně využíván, a proto o něm jako o době ztišení lze mluvit jen v prostředí křesťanských tradic. Výrazným symbolem adventu je adventní věnec ozdobený čtyřmi svícemi podle počtu adventních nedělí. Děti otevírají obvykle adventní kalendář.

Česká hudební tradice se může pochlubit výjimečným počtem kvalitních adventních písní. Uplatňují se zejména při jitřních mariánských mších zvaných roráty.

Adventní neděle[editovat | editovat zdroj]

V současnosti se jednotlivé adventní neděle označují jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Toto označení je čistě komerční a nemá nic společného s křesťanskou tradicí.[zdroj?] Cílem tohoto označení je pouze povzbudit komerční pojetí Vánoc a podpořit zákazníky v nakupování vánočních dárků a potravin.[zdroj?] O těchto nedělích mají obchodníci obvykle prodlouženou otevírací dobu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ADAM, Adolf. Liturgický rok; historický vývoj a současná praxe. Praha : Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-269-1. Kapitola Historický vývoj adventu, s. 127–129.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Liturgický rok
Advent Vánoce Liturgické mezidobí Postní doba Velikonoce Letnice Liturgické mezidobí
první neděle adventní svatý Mikuláš Neposkvrněné početí Panny Marie Gaudete
Český liturgický kalendář