Nestoriánství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Nestoriánství či nestorianismus je christologická nauka pojmenovaná po Nestoriovi, který byl odsouzen roku 431 na Efezském koncilu.

Popis nauky[editovat | editovat zdroj]

V christologických sporech 5. století představuje nestoriánství protipól vůči monofyzitismu. Popisuje jej v zásadě především soupis anathémat Cyrila z Alexandrie a Efezský koncil. Podle Cyrila představuje hlavní bod nestoriánské nauky tvrzení, že v Ježíši Kristu existuje boží a lidská osoba (osoba s božskou přirozeností a osoba s lidskou přirozeností). Nestorius rozlišoval Kristovu podstatu před "inkarnací" a po ní. Protože tvrdil, že božská podstata se do Krista vtělila až po jeho narození, odmítl označení Panny Marie jako Bohorodičky. [1]

Nestoriovo učení mělo závažný vliv na soteriologii a teologii eucharistie. Tvrzení, že Ježíš nezemřel na kříži, stálo v protikladu s tvrzením apoštola Pavla, že nevstal-li Kristus z mrtvých, marná je víra křesťanů (1Ko 15, 14). Z téhož důvodu také v období protestantské reformace byly skupiny, které popíraly reálnou přítomnost Krista v eucharistii, označovány jako nestoriánské.

Nestoriánské církve[editovat | editovat zdroj]

Katolická církev a pravoslaví často popisují jako nestoriánskou církev Asyrskou církev Východu, která se k této nauce hlásí.

Směrem od patriarchátu v Antiochii se nestoriánství rozšířilo především východním směrem; misionáři tuto nauku donesli až na východní pobřeží Číny (po roce 635). Tato nauka byla rozšířena zvláště v Sýrii a Persii. Nestoriánští misionáři dorazili též do Mongolska a zřejmě též do Koreje. Nestoriánská stéla, která byla vztyčena 7. ledna 781 v tehdejším hlavním čínském městě Čchang-anu, popisuje vstup křesťanství do Číny z Persie za vlády tchangského císaře Tchaj-cunga. Císař Wu-cung (840-846) však všechna cizí náboženství zakázal, a to včetně buddhismu a křesťanství. To způsobilo konec křesťanství a nestoriánství v Číně. Marco Polo se zmiňuje o tom, že ještě v 13. století v Číně a Mongolsku existovaly malé nestoriánské komunity.

Vliv nestoriánství existuje dodnes v asyrské církvi, a to zvláště v Iráku, Íránu a Indii. Krom této církve lze považovat některé protestantské církve za následnice některých nestoriánských tvrzení, například názor, že Marie byla matkou pouze Ježíšova lidství a nikoli Matkou Božího syna, jak tomu učí Efezský koncil.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostálová, Růžena: Byzantská vzdělanost. Vyšehrad, Praha 2003, str 45.

Související články[editovat | editovat zdroj]