Jesličky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o uměleckém zobrazení Ježíšova narození v betlémském chlévě. Další významy jsou uvedeny v článku Jesle.
Betlém z východních Čech (19. stol., Králíky?)
Mohelnický dřevěný betlém

Betlém nebo též jesličky je umělecké vyobrazení znázorňující Svatou rodinu. Právě narozený Ježíš leží v nuzném chlévě na seně v jesličkách a Panna Maria a svatý Josef o něj pečují. Pastýři a orientální Tři králové přinášejí dary, scéna bývá doplněna i zvířaty (vůl, oslík, ovce i jiné) a případně andělem provolávajícím „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle“. Betlémy byly a jsou vytvářeny z nejrůznějších materiálů: dřevěné, keramické, papírové, perníkové aj. V některých místech je i tradice živých betlémů, kde postavy jsou představovány živými lidmi ve formě buď statického výjevu nebo i hrané scény.

Jesličky jsou zemědělské zařízení pro zakládání sena ve chlévě. Vzhledem k tomu, že se Ježíšek narodil ve chlévě, objevují se jesličky coby centrální výjev lidových betlémů.

Jesličky svatého Františka z Assisi[editovat | editovat zdroj]

Pro vznik tradice jesliček – betlému – měla význam událost, která se stala v roce 1223. Tehdy pozval italský šlechtic Giovanni di Velita Františka z Assisi, aby strávil Vánoce na jeho panství.[1] Budoucí světec si prý přál vidět, jak právě narozený Ježíšek leží v nuzném chlévě na seně v jesličkách, a rozhodl se, že tento výjev zobrazí. Vybral si pro ni jeskyni na vrcholu skalnatého kopce u vesničky Greccio, kterou upravil jako kapli a uspořádal v ní výjev narození Páně. Sem pozval v noci 24. prosince vesničany z širého okolí. Když nastala půlnoc, rozezněly se všude zvony a kopec se míhal mnoha světly, jak si příchozí svítili na cestu pochodněmi. Když vystoupali k jeskyni, uviděli jesličky, oslíka a telátko. Při nich sloužil kněz mši a František četl úryvky z Lukášova evangelia, které jediné vypráví podrobněji o Kristově narození.

Podle tradice byla tato událost nejen prvním „betlémem“, ale byla tu prý poprvé sloužena i půlnoční mše.

Tato událost se stala námětem vánoční hry se zpěvy Jesličky svatého Františka. V roce 1995 ji napsal český hudební skladatel Pavel Helebrand a v současnosti je uváděna vždy v předvánočním čase a na druhý svátek vánoční v kostele svatého Václava v Ostravě.

Lidové betlémy[editovat | editovat zdroj]

Do lidového prostředí se betlémy dostaly s reformami Josefa II. na konci 18.století. Josef II. nařídil uzavření některých církevních objektů a betlémy, do té doby stavěné v kostelích, odtud byly vykázány. Tehdy přišlo o zdroj obživy mnoho malířů a pozlačovačů, kteří dosud pracovali hlavně pro církev. Hledali tedy jiný způsob, jak se uživit a začali s betlémy.

Sdružení betlemářů[editovat | editovat zdroj]

V roce 1950 vznikla světová asociace betlemářů. U zrodu stál Ital Angelo Stefanucci, který byl také prvním prezidentem. Zakládajícími členy světové asociace betlémářů UN-FOE-PRAE (Universalis Foederatio Praesepistica) byly betlémářské organizace Itálie, Německa, Francie, Rakouska, Švýcarska a Španělska. Sídlo organizace je v Římě. Asociace koná vždy po čtyřech letech světový kongres spojený s výstavou betlémů. V roce 2004 byl kongres spolu s výstavou svolán do Hradce Králové. České sdružení přátel betlémů vzniklo 10.listopadu 1990 v Hradci Králové. Jeho prvním předsedou byl PhDr.Vladimír Vaclík, který se v roce 2001 stal i předsedou světové betlémářské federace a její sídlo se tak přesunulo do Hradce Králové. Do světové asociace bylo přijato v roce 1995. Sdružení má v ČR asi 550 členů a 15 regionálních poboček.

Známé betlémy[editovat | editovat zdroj]

Dřevěný betlém v životní velikosti na výstavě v Uherském Hradišti (2008)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČTK. Největší slámový betlém v Čechách je v Praze. Novinky.cz [online]. 2007-12-03 [cit. 2010-09-22]. Dostupné online.  
  2. KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Jiří Halouzka rozšířil největší betlém o další sochy. Český rozhlas [online]. 2007-12-08 [cit. 2010-09-22]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vavřinová, V., Malá encyklopedie Vánoc, Praha 2000
  • Green, J., Bratr František, Praha 1992
  • Le Goff, J., František z Assissi, Praha 2004
  • ZÍBRT, Čeněk. Hoj, ty štědrý večere: Od vánoc koledou do Nového roku. Praha : Šimáček, 1910. Dostupné online. - kapitola Jesličky, Betlem, s. 18-34.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]