Josef Lada
| Josef Lada | |
 Busta Josefa Lady na pomníku v Hrusicích, dílo Zdeňka Šejnosta z roku 1951 |
|
| Narození | 17. prosince 1887 Hrusice,  Rakousko-Uhersko |
|---|---|
| Úmrtí | 14. prosince 1957 (ve věku 69 let) Praha,  Československo |
| dcera | Alena Ladová |
|---|---|
| dcera | Eva Ladová |
| manželka | Hana Ladová |
| otec | Josef Lada |
| matka | Marie Ladová |
Josef Lada (17. prosince 1887, Hrusice – 14. prosince 1957, Praha) byl český malíř, ilustrátor a spisovatel.
Obsah |
Život[editovat]
Josef Lada se narodil v rodině ševce v Hrusicích. Z Hrusic a okolí také čerpal řadu námětů svých obrazů. Ve 14 letech odešel do Prahy, aby se učil malířem pokojů a divadelních dekorací. V kresbě byl samoukem, postupně si vyvinul osobitý styl s typickou silnou linkou a zaoblenými tvary postav. Protože od dětství neviděl na pravé oko, chybělo mu prostorové vidění. Tato skutečnost silně ovlivňovala jeho obrazy.[zdroj?] Působil jako karikaturista, ilustrátor a také jako spisovatel. Kromě mnoha pohádek a knih pro děti, které sám napsal (k nejznámějším patří Kocour Mikeš a O chytré kmotře lišce), ilustroval především Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (pro Švejka nakreslil 1339 kreseb) a další knihy od Jaroslava Haška, dále Tyrolské elegie, Krále Lávru a Epigramy od Karla Havlíčka Borovského, Erbenovy a Drdovy pohádky a další. Byl rovněž autorem výprav, scén a kostýmů k divadelním hrám i operám uváděným Národním divadlem a hlavním výtvarníkem úspěšného českého filmu režiséra Josefa Macha Hrátky s čertem z roku 1956, natočeného podle stejnojmenné pohádkové divadelní hry Jana Drdy.
V oblasti výtvarného umění Lada vytvořil asi 400 volných obrazů a okolo 15 tisíc ilustrací. Ladovy ilustrace inspirovaly českého básníka Jaroslava Seiferta k napsání básnické sbírky Chlapec a hvězdy (1956). Sbírka je v podstatě malebným slovním doprovodem ke známým malířovým obrázkům.
Lada se stal spolu s Čapkem, Nezvalem a Vančurou jedním ze zakladatelů tzv. „moderní pohádky“ v české literatuře a obdržel za svoje dílo roku 1947 titul národní umělec.
Josef Lada se roku 1923 oženil s Hanou Budějickou (†1951) a měl s ní dvě dcery. Starší dcera Alena Ladová (1925–1992) byla rovněž ilustrátorka a malířka. O svém otci napsala knihu Můj táta Josef Lada, které bylo vydáno přes 9000 výtisků, v knize byly také použity ilustrace z jiných Ladových děl. Mladší dcera Eva zahynula při leteckém bombardování Prahy roku 1945.
Současnost Ladova díla[editovat]
V Ladově kraji se nacházejí dvě naučné stezky – Cesta kocoura Mikeše a Pohádkové Hrusice.[1]
Nejznámější obrazy[editovat]
- Bubnování
- Česká krajina, triptych (1935),
- Český betlém (1920),
- Hastrman v zimě (1957), poslední malířův obraz
- Jarní cestou do vsi
- Jaro s dětmi
- Mikulášská nadílka
- Rodná chalupa
- Rvačka v hospodě (1943)
- Slouha vytrubuje (1952)
- Sváteční hospoda (1932)
- Tancovačka (1929)
- U ohníčku (1955)
- Vodník (1942)
- Zabíjačka (1935)
- Zimní krajina (1944)
- Zima na splavu (1943)
Literární dílo[editovat]
- Moje abeceda (1911), jako podklad posloužila národní říkadla (jednalo se asi o první barevnou dětskou knížku tohoto druhu),
- Kalamajka (1913), společně s Jaroslavem Haškem,
- Veselý přírodopis (1917),
- Svět zvířat (1919),
- Illustrovaná frazeologie a přísloví (1924),
- Ladovy veselé učebnice (1925, 1931, 1932, jednotlivé díly s názvy Ptáci , Savci, Brouci a hmyz a Vodní živočišstvo),
- Dobrodružství Tondy Čutala (1929),
- Mňoukačky naší kočky (1930),
- Ezopské bajky (1931),
- Halekačky naší Kačky (1932),
- Kocour Mikeš (1934–1936, čtyři díly – O Mikešovi, Do světa, Cirkus Mikeš a Kludský, Zlatý domov), pohádková kniha o mluvícím kocourkovi Mikešovi a jeho neuvěřitelných příhodách, které prožil sám i se svými kamarády, vepříkem Pašíkem a kozlem Bobešem,
- O chytré kmotře lišce (1937), pohádkové vyprávění o chytré lišce, která byla vychována mezi lidmi, naučila se mluvit a psát, a když se dostala na svobodu, proslavila se svými šprýmovnými kousky tak, že se nakonec stala vzorným hajným,
- Vzpomínky z dětství (1937),
- Pohádky naruby (1938), rozmarné, na ruby převrácené pohádky (např. o Popelákovi),
- Bubáci a hastrmani (1938),
- Straky na vrbě (1940), veselé příhody z rodných Hrusic a českého venkova,
- Kronika mého života (1942), autorovy vzpomínky na dětství v Hrusicích, na hry s hrusickými kluky a děvčaty, na první malířské začátky, na svízelnou cestu za uměním a na zážitky a zkušenosti z práce malířské, spisovatelské a redaktorské,
- Nezbedné pohádky (1946),
- Veselé kresby Josefa Lady (1949),
- Josef Lada dětem (1952),
- Říkadla (1955),
- Můj přítel Švejk (posmrtně 1963), kreslený román, jehož text Lada vytvořil jako úpravu světově proslulého Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války pod své obrázky,
- Ladovy pohádky (1971), souborné vydání knih Bubáci a hastrmani, O chytré kmotře lišce a Nezbedné pohádky,
- Bajky (1975), obdoba a převyprávění Ezopových bajek,
- Velká kniha českých říkadel (2008), výběr nejznámějších českých lidových říkadel a písní s ilustracemi Josefa Lady.
- Čáry máry fuk, ať jsem zase kluk! (Portál (nakladatelství), 2012), verše Jiřího Žáčka inspirované ilustracemi Josefa Lady.
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
Literatura[editovat]
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K-P. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 243-244.
Související články[editovat]
Externí odkazy[editovat]
- Ladovy Hrusice na internetu
- Život a dílo Josefa Lady v datech
- Mikroregion Ladův kraj
- Josef Lada v archivu Národního divadla (včetně obrazové dokumentace)
- Josef Lada v Česko-Slovenské filmové databázi
- Josef Lada na Kinoboxu.cz
- Josef Lada ve Filmové databázi
