Josef Lada

Josef Lada
Busta Josefa Lady na pomníku v Hrusicích, dílo Zdeňka Šejnosta z roku 1951
Narození	17. prosince 1887 Hrusice,  Rakousko-Uhersko
Úmrtí	14. prosince 1957 Praha,  Československo

Příbuzenstvo

dcera	Alena Ladová

Josef Lada (17. prosince 1887, Hrusice – 14. prosince 1957, Praha) byl český malíř, ilustrátor a spisovatel.

Život

Josef Lada se narodil v rodině ševce v Hrusicích. Z Hrusic a okolí také čerpal řadu námětů svých obrazů. Ve 14 letech odešel do Prahy, aby se učil malířem pokojů a divadelních dekorací. V kresbě byl samoukem, postupně si vyvinul osobitý styl s typickou silnou linkou a zaoblenými tvary postav. Protože od dětství neviděl na pravé oko, chybělo mu prostorové vidění. Tato skutečnost silně ovlivňovala jeho obrazy.^[zdroj?] Působil jako karikaturista, ilustrátor a také jako spisovatel. Kromě mnoha pohádek a knih pro děti, které sám napsal (k nejznámějším patří Kocour Mikeš a O chytré kmotře lišce), ilustroval především Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (pro Švejka nakreslil 1339 kreseb) a další knihy od Jaroslava Haška, dále Tyrolské elegie, Krále Lávru a Epigramy od Karla Havlíčka Borovského, Erbenovy a Drdovy pohádky a další. Byl rovněž autorem výprav, scén a kostýmů k divadelním hrám i operám uváděným Národním divadlem a hlavním výtvarníkem úspěšného českého filmu režiséra Josefa Macha Hrátky s čertem z roku 1956, natočeného podle stejnojmenné pohádkové divadelní hry Jana Drdy.

V oblasti výtvarného umění Lada vytvořil asi 400 volných obrazů a okolo 15 tisíc ilustrací. Ladovy ilustrace inspirovaly českého básníka Jaroslava Seiferta k napsání básnické sbírky Chlapec a hvězdy (1956). Sbírka je v podstatě malebným slovním doprovodem ke známým malířovým obrázkům.

Lada se stal spolu s Čapkem, Nezvalem a Vančurou jedním ze zakladatelů tzv. „moderní pohádky“ v české literatuře a obdržel za svoje dílo roku 1947 titul národní umělec.

Josef Lada se roku 1923 oženil s Hanou Budějickou (†1951) a měl s ní dvě dcery. Starší dcera Alena Ladová (1925–1992) byla rovněž ilustrátorka a malířka. O svém otci napsala knihu Můj táta Josef Lada, které bylo vydáno přes 9000 výtisků, v knize byly také použity ilustrace z jiných Ladových děl. Mladší dcera Eva zahynula při leteckém bombardování Prahy roku 1945.

Hlavní ulice u potoka v Hrusicích; na místě domu vpravo stával do roku 1932 Ladův rodný domek

Ladova vila v Hrusicích, dnes Památník Josefa Lady s expozicí spravovanou Oblastním muzeem Praha-východ

Současnost Ladova díla

V Ladově kraji se nacházejí dvě naučné stezky – Cesta kocoura Mikeše a Pohádkové Hrusice.

Nejznámější obrazy

• Bubnování
• Česká krajina, triptych (1935),
• Český betlém (1920),
• Hastrman v zimě (1957), poslední malířův obraz
• Jarní cestou do vsi
• Jaro s dětmi
• Mikulášská nadílka
• Rodná chalupa
• Rvačka v hospodě (1943)
• Slouha vytrubuje (1952)
• Sváteční hospoda (1932)
• Tancovačka (1929)
• U ohníčku (1955)
• Vodník (1942)
• Zabíjačka (1935)
• Zimní krajina (1944)
• Zima na splavu (1943)

Literární dílo

Kocour Mikeš

• Moje abeceda (1911), jako podklad posloužila národní říkadla (jednalo se asi o první barevnou dětskou knížku tohoto druhu),
• Kalamajka (1913), společně s Jaroslavem Haškem,
• Veselý přírodopis (1917),
• Svět zvířat (1919),
• Illustrovaná frazeologie a přísloví (1924),
• Ladovy veselé učebnice (1925, 1931, 1932, jednotlivé díly s názvy Ptáci , Savci, Brouci a hmyz a Vodní živočišstvo),
• Dobrodružství Tondy Čutala (1929),
• Mňoukačky naší kočky (1930),
• Ezopské bajky (1931),
• Halekačky naší Kačky (1932),
• Kocour Mikeš (1934–1936, čtyři díly – O Mikešovi, Do světa, Cirkus Mikeš a Kludský, Zlatý domov), pohádková kniha o mluvícím kocourkovi Mikešovi a jeho neuvěřitelných příhodách, které prožil sám i se svými kamarády, vepříkem Pašíkem a kozlem Bobešem,
• O chytré kmotře lišce (1937), pohádkové vyprávění o chytré lišce, která byla vychována mezi lidmi, naučila se mluvit a psát, a když se dostala na svobodu, proslavila se svými šprýmovnými kousky tak, že se nakonec stala vzorným hajným,
• Vzpomínky z dětství (1937),
• Pohádky naruby (1938), rozmarné, na ruby převrácené pohádky (např. o Popelákovi),
• Bubáci a hastrmani (1938),
• Straky na vrbě (1940), veselé příhody z rodných Hrusic a českého venkova,
• Kronika mého života (1942), autorovy vzpomínky na dětství v Hrusicích, na hry s hrusickými kluky a děvčaty, na první malířské začátky, na svízelnou cestu za uměním a na zážitky a zkušenosti z práce malířské, spisovatelské a redaktorské,
• Nezbedné pohádky (1946),
• Veselé kresby Josefa Lady (1949),
• Josef Lada dětem (1952),
• Říkadla (1955),
• Můj přítel Švejk (posmrtně 1963), kreslený román, jehož text Lada vytvořil jako úpravu světově proslulého Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války pod své obrázky,
• Ladovy pohádky (1971), souborné vydání knih Bubáci a hastrmani, O chytré kmotře lišce a Nezbedné pohádky,
• Bajky (1975), obdoba a převyprávění Ezopových bajek,
• Velká kniha českých říkadel (2008), výběr nejznámějších českých lidových říkadel a písní s ilustracemi Josefa Lady.

Odkazy

Literatura

• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K-P. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 243-244.  

Související články

• Vodník
• Ponocný
• Víla
• Mikroregion Ladův kraj

Externí odkazy

• Ladovy Hrusice na internetu
• Život a dílo Josefa Lady v datech
• Mikroregion Ladův kraj
• Josef Lada v archivu Národního divadla (včetně obrazové dokumentace)
• Josef Lada na Česko-Slovenské filmové databázi
• Josef Lada na Českém filmovém nebi
• Josef Lada na Filmové databázi