Baldr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Baldr

Baldr (také Balder či Baldur) je bůh v severské mytologii, druhorozený syn Ódina a Frigg. Jeho ženou je Nanna, se kterou měl syna Forsetiho. Popisován je jako pohledný mladík. Kromě své krásy byl velmi laskavý a mírumilovný, proto ho lidé uctívali jako boha dobra a míru. Oblíbený byl i mezi bohy, jen Loki ho nenáviděl. Navedl proto Baldrova slepého bratra Höda, aby na něj vystřelil šípem ze jmelí. Všechny stvořené věci (až na jmelí) slíbily Frigg, že jejímu synovi neublíží. Bohové se pak často bavili vrháním různých předmětů na Baldra, ty mu však nikdy neublížily. Šíp ze jmelí však slibem nebyl vázán a Baldra proto zabil. Ten pak i se svou ženou sestoupil do Helheimu.

Baldr bydlel v Breidabliku, nejčistším místě Ásgardu. Jeho jméno je trochu matoucí, protože v překladu znamená „Pán“. Mezi jeho rostliny patří jmelí, dub a třezalka. Jeho matka, bohyně Frigg, znala dopředu tragický osud svého syna, marně se však snažila ho zvrátit. Po jeho smrti slíbila svou lásku a přízeň tomu, kdo se vypraví do Helheimu a přivede Baldra zpět. Její výzvu sice vyslyšel Hermód, ale jeho mise nebyla úspěšná. Za neúspěch mohl opět Loki. Na Baldrově pohřbu se objevili také obři, kteří jinak Ásům přáli jen to nejhorší. Ačkoliv Baldr byl soudcem lidí a bohů, jeho rozsudky zpravidla nebyly respektovány.

Baldr vlastnil loď Hringhorni (největší ze všech), na které byl společně se svojí manželkou, jež zemřela žalem, pohřben na hranici. Po ragnaroku se společně s Hödem navrací z Helheimu zpět na nově vytvořenou zemi.

Kategorie Baldr ve Wikimedia Commons