Ódin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ódin
Óðinn
Romantické vyobrazení Ódina s jeho magickým kopím, havrany a vlky, Carl Emil Doepler (1824-1905)
Romantické vyobrazení Ódina s jeho magickým kopím, havrany a vlky, Carl Emil Doepler (1824-1905)
symbol oštěp/kopí, dva vlci, havran, Yggdrasil, valknut, chybějící oko, šibenice
bydliště Ásgard, Valhalla
partner Frigga
rodiče Bor a Bestla
sourozenci Vili a (Prozaická Edda)
Höni a Lódur (Poetická Edda)
Loki (pokrevní bratrství)
děti Thór, Baldr, Höd
Středověká soška Ódina sedícího na trůnu s havrany, Roskildské museum, Dánsko
Ódin na svém oři Sleipnim na náhrobním reliéfu ze švédského Gotlandu, 8. stol. n. l.
Ilustrace Ódina v Starší Eddě z 18. století
Romantické zpodobnění Ódina, Georg von Rosen, 1886
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Ódin (staroseversky Óðinn) je jméno hlavního boha severského panteonu náležící ke skupině bohů (božského rodu) zvaní Ásové (staroseversky Æsir), avšak tento bůh byl známý a uctívaný patrně po celém území obývaném Germány. Na území dnešního horního Německa byl nazýván Wotanem a Wodenem, avšak jeho proto-germánské jméno znělo nejspíše Wōđinaz či Wōđanaz. Švédové mu říkali Oden, Anglosasové Wodan a Langobardi Godan. Nejvíce informací o něm však pochází ze severské mytologie, která se nám zachovala v ucelené podobě ve Starší a Mladší Eddě. Podle severské mytologie je Ódin synem obra Borra a obryně Bestly. Je Otcem veškerenstva, patronem básníků, bojovníků a státníků, bohem smrti, války a magie. Je také bohem extáze, extatického básnění a šamanských kouzel. Dokáže měnit podobu, ovládat mysl nepřátel, věštit a čarovat. Jako všichni Ásové je legendárně praktický. Spolu se svými dvěma bratry (Vili a ) patří mezi stvořitele lidí, kterým dal do vínku dech a život (snad údajně i duši, která má být nesmrtelná). Obětoval se pro lidstvo, aby získal runy a za své levé oko dosáhl při pití z Mímiho pramene (či Mímiho studny) "moudrosti věků". Bývá popisován jako starší mohutný vysoký jednooký muž. I jemu byly v dávných dobách přinášeny lidské oběti. Mezi jeho rostliny patří jasan, jmelí, dub, laskavec, styrač a jilm.

Ódinovi je připisována spousta magických artefaktů. Patří mu oštěp Gungnir, který nikdy nemine cíl a má na hrotu runy zaručující právo. Jím vykonal první vraždu, která spustila válku s Vany. Dále to je kouzelný prsten Draupnir, z něhož se každou devátou noc objeví dalších osm prstenů, osminohý kůň Sleipnir, vlci Geri a Freki, havrani Hugin a Munin, kteří každou noc létají nad zemí a přinášejí Ódinovi zprávy. Jeho dnem je středa; ve staré angličtině se tento den nazýval Wódnesdæg (Ódinův den), z čehož pochází dnešní Wednesday.

Shromažďuje bojovníky ochotné bojovat s ním při ragnaröku a žít ve Valhalle. To umožňuje buď padnutí v bitvě nebo rituální poranění kopím, tzv. Ódinovo znamení. Ódin má tři sídla v Ásgardu. Prvním z nich je Gladsheim, rozlehlá hala, kde předsedal soudům. Jeho trůn Hlidskjalf stojí ve Valaskjálfu postaveném z pevného stříbra, což je druhá z jeho síní v Ásgardu, z něhož je vidět do všech devíti světů. Třetí je Valhalla, hala padlých, kde Ódin přijímá duše padlých válečníků. Jako vůdce armády mrtvých válečníků způsobuje noční bouře. Společně s Thórem a Týrem patří k nejdůležitějším severským (a vůbec germánským) bohům. Na území dnešního horního Německa byl nazýván Wotanem. Ve svatyni v Uppsale na území dnešního Švédska stála jeho socha společně s Thórem a Freyem.

Ódin měl dle severské mytologie několik žen a je otcem mnoha dětí. Se svou první ženou Frigg měl nejlaskavějšího syna Baldra slepého Höda. S bohyní Fjörgyn měl dalšího syna mocného Thóra.

Ódinova jména[editovat | editovat zdroj]

Jména zmiňované v Snorriho mladší Eddě jsou zvýrazněna.

Podle vlastností:

  • Alda gautr
  • Alföðr (Otec veškerenstva)
  • Arnhöfði
  • Atriðr (Útočící jezdec)
  • Báleyg (S ohnivýma očima)
  • Biflidi (či Bilfindi)
  • Bileyg (Slabozraký)
  • Blindi (Slepý)
  • Bölverk (Zlo konající)
  • Brúnn (Ten hnědý)
  • Drauga dróttinn (Pán mrtvých)
  • Ennibrattr (Ten s rovným čelem)
  • Farmagud
  • Fengr (Chytač)
  • Fjölni
  • Gagnrád
  • Gangleri (Znavený chůzí)
  • Gautatýr
  • Göllnir (Řvoun)
  • Göndli (Ten s kouzly)
  • Grímni (Ten s kápí, Maskovaný)
  • Hanhagud (Bůh viselců)
  • Haptagud (Bůh zajatců)
  • Harbard
  • Hárr (Vysoký, Slepý)
  • Herjan (či Herran, Pán vojenských zástupů)
  • Hjálmberi (Ten s helmou)
  • Hnikar (Vznětlivec)
  • Hnikud (či Nikud)
  • Hropt
  • Hroptatýr
  • Jálk (či Jálg, Zbavený síly)
  • Kjalar (Jedlík)
  • Olgr (Ochránce, Sokol)
  • Óski
  • Ómi
  • Sídhött (S dlouhou kápí)
  • Sigfödr (Otec vítězství)
  • Sigtýr
  • Svidur
  • Svidri
  • Svipal (Vrtošivý)
  • Thund
  • Uðr
  • Váfud (Vítr)
  • Valföðr (Otec zabitých)
  • Veratýr (Bůh lidí)
  • Viðurr (Ničitel, Zabiják)
  • Vidri
  • Ygg (Ten strašný)

Podle zápisu:

  • Óðinn*
  • Odin
  • Odinn
  • Othin
  • Wodan
  • Wothan
  • Wuodan
  • Wuothan

Související články[editovat | editovat zdroj]