Ódin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ódin
Óðinn
Romantické vyobrazení Ódina s jeho magickým kopím, havrany a vlky, Carl Emil Doepler (1824-1905)
Romantické vyobrazení Ódina s jeho magickým kopím, havrany a vlky, Carl Emil Doepler (1824-1905)
symbol oštěp/kopí, dva vlci, havran, Yggdrasil, valknut, chybějící oko, šibenice
bydliště Ásgard, Valhalla
partner Frigga
rodiče Bor a Bestla
sourozenci Vili a (Prozaická Edda)
Höni a Lódur (Poetická Edda)
Loki (pokrevní bratrství)
děti Thór, Baldr, Höd
Středověká soška Ódina sedícího na trůnu s havrany, Roskildské museum, Dánsko
Ódin na svém oři Sleipnim na náhrobním reliéfu ze švédského Gotlandu, 8. stol. n. l.
Ilustrace Ódina v Starší Eddě z 18. století
Romantické zpodobnění Ódina, Georg von Rosen, 1886

Ódin (staroseversky Óðinn) je jméno hlavního boha severského panteonu náležící ke skupině bohů (božského rodu) zvaní Ásové (staroseversky Æsir), avšak tento bůh byl známý a uctívaný patrně po celém území obývaném Germány. Na území dnešního horního Německa byl nazýván Wotanem a Wodenem, avšak jeho proto-germánské jméno znělo nejspíše Wōđinaz či Wōđanaz. Švédové mu říkali Oden, Anglosasové Wodan a Langobardi Godan. Nejvíce informací o něm však pochází ze severské mytologie, která se nám zachovala v ucelené podobě ve Starší a Mladší Eddě. Podle severské mytologie je Ódin synem obra Borra a obryně Bestly. Je Otcem veškerenstva, patronem básníků, bojovníků a státníků, bohem smrti, války a magie. Je také bohem extáze, extatického básnění a šamanských kouzel. Dokáže měnit podobu, ovládat mysl nepřátel, věštit a čarovat. Jako všichni Ásové je legendárně praktický. Spolu se svými dvěma bratry (Vili a ) patří mezi stvořitele lidí, kterým dal do vínku dech a život (snad údajně i duši, která má být nesmrtelná). Obětoval se pro lidstvo, aby získal runy a za své levé oko dosáhl při pití z Mímiho pramene (či Mímiho studny) "moudrosti věků". Bývá popisován jako starší mohutný vysoký jednooký muž. I jemu byly v dávných dobách přinášeny lidské oběti. Mezi jeho rostliny patří jasan, jmelí, dub, laskavec, styrač a jilm.

Ódinovi je připisována spousta magických artefaktů. Patří mu oštěp Gungnir, který nikdy nemine cíl a má na hrotu runy zaručující právo. Jím vykonal první vraždu, která spustila válku s Vany. Dále to je kouzelný prsten Draupnir, z něhož se každou devátou noc objeví dalších osm prstenů, osminohý kůň Sleipnir, vlci Geri a Freki, havrani Hugin a Munin, kteří každou noc létají nad zemí a přinášejí Ódinovi zprávy. Jeho dnem je středa; ve staré angličtině se tento den nazýval Wódnesdæg (Ódinův den), z čehož pochází dnešní Wednesday.

Shromažďuje bojovníky ochotné bojovat s ním při ragnaröku a žít ve Valhalle. To umožňuje buď padnutí v bitvě nebo rituální poranění kopím, tzv. Ódinovo znamení. Ódin má tři sídla v Ásgardu. Prvním z nich je Gladsheim, rozlehlá hala, kde předsedal soudům. Jeho trůn Hlidskjalf stojí ve Valaskjálfu postaveném z pevného stříbra, což je druhá z jeho síní v Ásgardu, z něhož je vidět do všech devíti světů. Třetí je Valhalla, hala padlých, kde Ódin přijímá duše padlých válečníků. Jako vůdce armády mrtvých válečníků způsobuje noční bouře. Společně s Thórem a Týrem patří k nejdůležitějším severským (a vůbec germánským) bohům. Na území dnešního horního Německa byl nazýván Wotanem. Ve svatyni v Uppsale na území dnešního Švédska stála jeho socha společně s Thórem a Freyem.

Ódin měl dle severské mytologie několik žen a je otcem mnoha dětí. Se svou první ženou Frigg měl nejlaskavějšího syna Baldra slepého Höda. S bohyní Fjörgyn měl dalšího syna mocného Thóra.

Ódinova jména[editovat | editovat zdroj]

Jména zmiňované v Snorriho mladší Eddě jsou zvýrazněna.

Podle vlastností:

  • Alda gautr
  • Alföðr (Otec veškerenstva)
  • Arnhöfði
  • Atriðr (Útočící jezdec)
  • Báleyg (S ohnivýma očima)
  • Biflidi (či Bilfindi)
  • Bileyg (Slabozraký)
  • Blindi (Slepý)
  • Bölverk (Zlo konající)
  • Brúnn (Ten hnědý)
  • Drauga dróttinn (Pán mrtvých)
  • Ennibrattr (Ten s rovným čelem)
  • Farmagud
  • Fengr (Chytač)
  • Fjölni
  • Gagnrád
  • Gangleri (Znavený chůzí)
  • Gautatýr
  • Göllnir (Řvoun)
  • Göndli (Ten s kouzly)
  • Grímni (Ten s kápí, Maskovaný)
  • Hanhagud (Bůh viselců)
  • Haptagud (Bůh zajatců)
  • Harbard
  • Hárr (Vysoký, Slepý)
  • Herjan (či Herran, Pán vojenských zástupů)
  • Hjálmberi (Ten s helmou)
  • Hnikar (Vznětlivec)
  • Hnikud (či Nikud)
  • Hropt
  • Hroptatýr
  • Jálk (či Jálg, Zbavený síly)
  • Kjalar (Jedlík)
  • Olgr (Ochránce, Sokol)
  • Óski
  • Ómi
  • Sídhött (S dlouhou kápí)
  • Sigfödr (Otec vítězství)
  • Sigtýr
  • Svidur
  • Svidri
  • Svipal (Vrtošivý)
  • Thund
  • Uðr
  • Váfud (Vítr)
  • Valföðr (Otec zabitých)
  • Veratýr (Bůh lidí)
  • Viðurr (Ničitel, Zabiják)
  • Vidri
  • Ygg (Ten strašný)

Podle zápisu:

  • Óðinn*
  • Odin
  • Odinn
  • Othin
  • Wodan
  • Wothan
  • Wuodan
  • Wuothan

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Kategorie Odin ve Wikimedia Commons