Týr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
„Týr krmí Fenrira“ , (Louis Huard, 1891)
Týr na islandské kresbě z 18.století

Kategorie Týr ve Wikimedia Commons

Tento článek pojednává o germánském bohovi. O městě pojednává článek Týros.

Původní germánský význam[editovat | editovat zdroj]

Původem je germánským bohem války a nejvyšším bohem nebes. Rovněž představoval právo a řád. Známé období uctívání je od 500 př.n.l. do přijetí křesťanství. Jeho synonyma jsou Ti, Tir, Tiwaz, Tig, Tiu nebo Tiw (staroanglicky), Ziu nebo Ziw (staroněmecky). Centrem kultu byly posvátné háje se svatyněmi na různých místech osídlených Germány. Uměleckými památkami jsou reliéfy v kameni a kovu. Literární prameny můžeme najít v Germánii (Tacitus), Mladší Eddě, runových nápisech aj.

Zřejmě nejstarší a původní germánský bůh. Jeho jméno etymologicky souvisí s výrazem bůh, dieus, jiných indoevropských národů. Podobně je tomu i u ostatních indoevropských nebeských božstev (Zeus, Jupiter, Djaus Pitar, Sabazios, Dievs, Svarog, Teutates), základem jejichž jmen je indoevropské slovo znamenající nebe a často obsahují i variaci přídomku pitar, ve významu otec. Odkazují k původnímu indoevropskému nebeskému božstvu Djausovi (Nebe). Původně ho Germáni uctívali jako hlavní božstvo, postupně však jeho funkce převzal Ódin, nakonec ho severská mytologie počala uvádět jako Ódinova syna. Na kopích a mečích germánských válečníků se někdy zobrazovaly runy, ve tvaru k nebesům ukazující šipky, jež ho symbolizovaly. Pravděpodobně aby je ochraňoval v boji.

Existuje i celkem rozšířená teorie, že se z něho později oddělil a vznikl bůh Thor a to nejen u Germánů, teorie vznikla na základě toho, že Thorova etymologicky i významově ověřitelná obdoba se vyskytuje jen u některých indoevropských národů ( Taranos (keltsky), Perun (slovansky) a Perkunas (baltsky). V římském a řeckém náboženství si naopak Thorovy atributy podržel Jupiter a Zeus (obdoby Tyra). Také v řečtině Diův přídomek hromovládný, etymologicky souvisí s baltským a slovanským pojmenováním pro Thora (Perkunas, Perun).

V severské mytologii jako Tyr[editovat | editovat zdroj]

Týr je severský bůh války, odvahy a nebojácnosti. Je Ódinovým synem, pravděpodobně adoptivním. Jen on se nebál krmit rostoucího vlka Fenrira a tak je zván pěstounem vlka. Přes svou čest a schopnost přímého jednání musí Týr křivě přísahat, když dojde ke spoutání Fenrira. Za trest jej vlk připraví o pravou ruku. S tím souvisí rituál vstupu do Týrova posvátného háje, kdy si návštěvníci nechávali svázat ruce a nohy. Jemu zasvěceným dnem je úterý. Týr představuje právo a řád a je rozhodně čestnější a spravedlivější soudce než nevyzpytatelný Ódin. Přísaha složená v jeho chrámu měla nejvyšší pečeť neporušitelnosti. Týrovou runou je Teiwaz, tuto runu ve tvaru šipky (zvanou též oštěpovou runu) si válečníci ryli z obou stran čepele na zbraně, nebo dokonce do masa na vnitřní stranu pravého předloktí, aby jim zajistila po smrti přímý vstup do valhally. Týr je nejstatečnější z božské rodiny Ásů.

Související články[editovat | editovat zdroj]