Ginnungagap

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ginnungagap („zející hlubina“, „propast propasti“) byla v severské mytologii obrovská propast, která existovala před stvořením světa mezi Niflheimem a Múspellheimem.

Na severu Ginnungagapu byl Niflheim, země chladu, a na jihu Múspellheim, země ohně. Ve středu Niflheimu vyvěraly ze studny Hvergelmi řeky Élivágy ústící do Ginnungagapu. V propasti jejich vody zamrzaly a ta se tak plnila. Z jihu však zároveň sršely ohnivé jiskry a střet ledu s ohněm byl příčinou vzniku první bytosti, obra Ymiho. Poté, co Ódin a jeho bratři Ymiho zabili, odtáhli jeho tělo doprostřed Ginnungagapu a vytvořili z něj zemi.

Související články[editovat | editovat zdroj]