Thór

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Thór bojuje proti obrům. (Mårten Eskil Winge, 1872)
Thór bojující s Jörmungandrem (Henry Fuseli, 1788)

Thór (psáno též Thor či Tór, v mladších, především německých zdrojích, zmiňovaný pod jménem Donnar) je v severském panteonu bůh hromu, deště, nebe a plodnosti země. Je strážcem a vykonavatelem spravedlnosti. Ochraňuje kováře, mořeplavce a rybáře, rolníky. Hned po Ódinovi, který je jeho otcem, je druhým nejdůležitějším bohem. Jeho matkou je Fjörgyn, bohyně země. Thórovou ženou je Sif, se kterou má dceru Trúd. Má také dva syny Módiho a Magniho, avšak s obryní Járnsaxou. V literatuře také označován jako Ásathór („Thór Vozka“) či Hromovládce. Thór je klasickým vyobrazením silného a statečného vikinského bojovníka s postavou hromotluka. Oděn v kožešinách s rudými vousy spletenými do copánků a v ruce třímá kladivo.

Thórovo kladivo Mjöllnir[editovat | editovat zdroj]

Jedním z atributů Thóra je mocné kladivo Mjöllnir, které mu vykovali trpaslíci Brokk a Sindri. Kladivo je ukuto tak těžké, že jej zvedne jen sám Thór a jeho syn Magni. Thór vrhá kladivo v podobě blesku a po neomylném dopadu se mu vrací do ruky. Mjöllnir ale Thórovi neslouží jen k boji s obry, což jsou jeho úhlavní nepřátelé, ale používá ho i k orání půdy a tím ke zlepšení úrody.

Aby mohl Thór kladivu bezpečně vládnout patří mu ještě dva kouzelné předměty: rukavice, díky nimž kladivo chytá zpět, a opasek síly, který desetinásobně zvyšuje jeho již tak obrovskou sílu.

Cestování[editovat | editovat zdroj]

Boha na jeho cestách kromě neodmyslitelného kladiva často doprovází kozlové Tanngnjóst a Tanngrisni, kteří táhnou jeho vůz aby rachot jeho kol zněl jako hromobití. Jsou kouzelní. Když je Thór večer sní, nechá si kosti i kůži a ráno jsou kozlové opět celí. Jeho sluhové jsou Tjálfi a Röskva. Dalším jeho častým společníkem a našeptávačem je Loki, jeho bratr. Je vlastně zdrojem většiny Thórových potíží, ze kterých mu poté pod hrozbou násilí opět pomáhá.

Thórova smrt[editovat | editovat zdroj]

Při soumraku bohů, zápasí Thór s obrovským hadem Jörmungandrem, se kterým se ale navzájem zabijí. Thór je po boji schopen udělat ještě pár kroků, ale poté padá mrtvý k zemi.

Symbolika a zasvěcenost[editovat | editovat zdroj]

K jeho hlavní atributům patřilo kladivo Mjöllnir, opasek a rukavice, dále pak posvátný stříbrný, či zlatý náramek a sekera, která též jako kladivo symbolizovala plodnost.

Mezi jeho rostliny patří jasan, cesmína, líska, dub, kopretina, jeřáb, sporýš, bříza, dobromysl, sedmikráska, hlodáš, kopřiva, bodlák a hloh.

Po anglosaském převzetí římského kalendáře byl Thórovým dnem 5. den v týdnu čtvrtek (Donnerstag - podle jména Donnar nebo Thursday - podle jména Thor). V Římě byl tento den zasvěcen Jovovi, římskému bohu nebes, v Indii Indrovi (Indry) a v Řecku Diovi.

Jeho znakem je též svastika u Germánů známá jako fylfot - přenesený symbol Thórova kladiva.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současnosti se odkazy vyskytují v mnoha jménech především severských národů (Norů, Islanďanů, ...), protože Thor se, mj. i s rozvojem zemědělství mezi Vikingy, dostal v uctívání před Odina, nejvyššího z Ásů a svého otce.

Film[editovat | editovat zdroj]

Thor (2011)

The Avengers (2012)

Thor: The Dark World (2013)

SERIÁL Stargate: SG1

Kategorie Thor ve Wikimedia Commons