Álfové

Álfové (v jednotném číslem álf nebo álfr) jsou mytologické bytosti z severské mytologie nazývání také alp, elbe, alf, aelf nebo alb. Etymologicky souvisí jejich jméno s bílou barvou a světlem, jsou podobní slovanským skřítkům a trpaslíkům, anglosaským elfům a irským sidhe. Jejich jméno je také základem mnoha germánských jmen jako je Alfréd či Alvar.

Dělí se na na světlé álfy (Liosálfar) a temné álfy (Svartálfar, Dökkálfar).

Světlí álfové kteří jsou "jasnější než slunce" žijí v Álfheimu (Ljósálfheim) , světu nad Midgardem, domovem lidí. Jsou příbuzní Vanů, tvoří družinu boha Freye a pohybují se také mezi bohy v Ásgardu. V jednom příběhu je dokonce bohyně Freya obviněna Lokim že její milenci byli kromě Ásů i mnozí álfové. Jejich působnost zřejmě souvisí s plodností a přírodou. V severských ságách občas také dochází k sňatku mezi álfem a člověkem.

Temní álfové kteří jsou "černější než smola" žijí v podzemním Svártalfheimu (Niddavelir). Podle jednoho z mýtů vznikli jako červi hodující na hnijícím těla obra Ymira. Jsou to skvělí kováři, jeden z nich Andavári vykoval pro Ódina kouzelný prsten Draupnir. Později se přerodili v trpaslíky (dvergar)

Související články

• Trpaslík
• Skřítek
• Skřet