Ymir

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ymir (mezi obry nazýván Aurgelmi, v češtině také Ymi) je v severské mytologii praotec mrazivých obrů a bytost, z níž byl utvořen svět.

Ymi vznikl, když se ledy z Niflheimu střetly v propasti Ginnungagap s horkým větrem a jiskrami z Múspellheimu. Živil se mlékem prakrávy Audhumly. Když Ymi usnul, vyrostli mu v levém podpaží muž a žena a třením jedné nohy o druhou zplodil syna, šestihlavého obra Thrudgelma.

Ódin, Vili a Vé (Borovi synové, vnuci Búriho) obra Ymiho zabili a jeho řinoucí se krev způsobila potopu, jež zabila všechny obry až na Thrudgelmirova syna Bergelmiho a jeho ženu. Ymiho tělo odtáhli doprostřed Ginnungagapu a začali tvořit svět, Midgard. Z Ymiho masa udělali zem, z krve jezera a moře, z jeho zubů kameny, z vlasů stromy. Pak vzali obrovu lebku a vytvořili nebe. Nebe podpírali čtyři trpaslíci (Austri – Východ, Vestri – Západ, Nordri – Sever a Sudri – Jih). Kolem Midgardu postavili z Ymiho řas val na ochranu proti obrům. Nakonec nahoru vyhodili obrův mozek jako mraky.