Římská mytologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Římská mytologie byla převzata od jiných národů, vznikla z řecké a etruské mytologie. Hlavními bohy byli původně řečtí a etruští bohové, kteří byli pouze přejmenováni. Mimo to každá domácnost uctívala své vlastní domácí bůžky (larés, penátés) a každý měl svého osobního ducha, génia. Svět začíná zrozením boha Ereba (Erebus, řecký Erebos) který povstal z prvotního Chaosu. Se svou matkou, bohyní temné noci Nyx, zplodil první elementy vesmíru: věčné světlo Aithera (lat. Aethera) a jasný den Hémeru.

Náboženská tolerance umožnila převzít i božstva zcela cizí, frýžskou Kybelu, helénského Serapida a Isis pocházející z Egypta nebo perského Mithru. Bohové byli uklidňováni oběťmi — pán každého domu činil oběti bohům na ochranu své rodiny a římský císař působil jako nejvyšší kněz (Pontifex Maximus). Později byl císař považován za boha a jeho kult se stal oficiálním náboženstvím římského impéria a císařovi se stavěly oltáře a chrámy.

Klasická římská božstva[editovat | editovat zdroj]

V následujícím výčtu mohou některá božstva chybět.

římská verze
řecká verze
etruská verze
sféra vlivu
Nona, Decuma a Morta Klothó, Lachesis a Atropos Athrpa bohyně osudu, sudičky zvané v Řecku jako Moiry a v Římě jako Párky (lat. Parcae)
Jupiter (Iuppiter), též Joviš Zeus (Ζεύς) Tinia nejvyšší bůh, společně s Martem a Quirinem se podílí na ochraně Říma
Juno (Iuno) Héra (‛′Ηρα) Uni nejvyšší bohyně, ochránkyně manželství
Mars Arés (’Άρης) Laran, též Maris bůh války a vojenství, společně s Jovem a Quirinem se podílí na ochraně Říma
Quirinus není není bůh války, společně s Jovem a Martem tvořili trojici hlavních bohů ochraňujících Řím
Neptun Poseidón (Ποσειδῶν) Nethuns bůh moří, oceánů a veškerých vod, bratr nejvyššího boha Jova (Dia)
Pluto, též Orcus Hádés (ᾍδης) Aita, též Eita bůh mrtvých a podsvětí, bratr nejvyššího boha Jova (Dia)
Bakchus, též Dionysus Dionýsos (Διόνυσος) Fulfuns bůh vína a radovánek
Sol Hélios (Ἥλιος) Usil bůh slunce
Apollo Apollón (Απόλλων) Apulu, též Aplu bůh slunce
Janus není Culsans bůh brán, dveří a vchodů
Diana Artemis (Ἄρτεμις) Artumes, též Aritimi bohyně lovu a měsíce
Luna Seléné (Σελήνη) Tiur bohyně měsíce
Proserpina Persefona Prospenai bohyně smrti a vládkyně podsvětí, manželka boha podsvětí
Victoria Níké (νίκη) není bohyně vítězství
Ceres Déméter není bohyně zemědělství
Bellona Enyo není bohyně války
Kupido, též Amor Erós (Ἔρως) není bůh lásky a vášně
Merkur Hermés (Ἑρμῆς) Turms posel bohů
Minerva Athéna Menerva, též Menrva bohyně války a moudrosti
Saturn (Saturnus) Kronos (Κρόνος) není bůh zemědělství a sklizně
Uran, též Caelus Úranos (Οὐρανός) není bůh nebes
Venuše, též Kypris Afrodíté (Ἀφροδίτη) Turan bohyně lásky a krásy
Adonis Adónis Atunis souvisel s ročními obdobími, milenec bohyně lásky
Eskulap Asklépios Esplace bůh léčitelství
Vesta Hestie (Ἑστία) není bohyně rodinného krbu
Vulcanus Héfaistos (Ἥφαιστος) Sethlans bůh kovářů, řemeslníků a ohně
Aurora Éós Thesan bohyně jitřního úsvitu
Lucifer Eósfóros, též Fosfóros není bůh světla vládnoucí nad Jitřenkou
Fortuna není není bohyně štěstí
Spes není není bohyně naděje
Faun, též Panus Pan (Πάν) není bůh lesa a patron stád
Flóra není není bohyně jara a rostlin
Somnus Hypnos není bůh spánku
Tellus, též Terra Mater Gaia (Γαῖα) není bohyně země
Libertas není není bohyně zosobňující svobodu
Tiber není není říční bůh, pod jeho vliv spadala hlavně řeka Tibera
Hercules, též Heracles Héraklés Hercle, též Herecele hrdina přijatý mezi bohy, syn boha Dia a smrtelnice Alkmény
Daphne Dafné není bohyně věštectví
Bona Dea není není „dobrá bohyně“, uctívaná pouze ženami
Honor není není bohyně cti
Virtus není není bohyně statečnosti na bitevním poli
Honus není není bůh vojenských poct
Providentia není není bohyně prozíravosti
Pomona není není bohyně sadů, zahrad a ovocných stromů
Voltumna není není bohyně bdějící nad novorozenými dětmi
Vertumnus není není bůh ročních období, rostlin, zahrad a ovoce
Priapus není není bůh plodnosti, představovaný ztopořeným penisem
Zephyrus Zefyros není bůh západního větru
Boreas, též Aquilo Boreás není bůh severního větru
Notus Notos není bůh jižního větru
Eurus, též Vulturnus Euros není bůh východního větru
Portunus není není bůh přístavů, ochránce vchodových dveří
Silvanus není, je nejspíše etruského původu ??? nižší bůh lesů a stád, ochránce sadů a vinohradů
Lactanus není není nižší bůh úrody
Promitor není není nižší bůh zemědělství
Clementia není není nižší bohyně vlídnosti a laskavosti
Potina není není nižší bohyně, ochránkyně novorozenců
Sors odvozen od Tyché není nižší bůh štěstí
Mutinus není není nižší bůh plodnosti, vzýván ženami toužících po dítěti
Vagitanus není není nižší bůh cest a porodů
Ubertas není není nižší bůh zemědělství
Vervactor není není nižší bůh zemědělství odpovídající za orání půdy
Spiniensis není není nižší bůh zemědělství odpovídající za prořezáváním trnitých keřů
Sterculius není není nižší bůh zemědělství odpovídající za hnojení polí
Moneta bohyně peněz

Ostatní bohové ctění Římany[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o cizí božstva přejatá a ctěná Římany nebo bozi vytvoření Římany stykem s cizími kulturami. Obvykle nespadají do řeckých mýtů a proto se na klasické římské mytologii podílí jen minimálně. Často jsou ztotožňováni se známými řecko-římskými bohy.

jméno
původ
charakteristika
Serapis, řecky Osorápis (Σαραπις) Ptolemaiovský Egypt Nejvyšší bůh helénizovaného Egypta, původně byl jen bohem města Alexandrie, ale později se stal hlavním bohem Ptolemaiovců, rozšířil se až do Řecka a následně po celém Středomoří. Vznikl pravděpodobně ze staroegyptského Osirida a Ápida, je však také podobný Diovi a Dionýsovi.
Isis Ptolemaiovský Egypt Manželka boha Serapida a matka boha Hora vycházející ze staroegyptské bohyně Eset.
Cybele, řecky Kybelé Malá Asie Řecká bohyně z Malé Asie byla přejata Římany až později a její chrám byl postaven přímo na Palatinu. Vázala se k ní legenda, že její příchod do Říma bude znamenat porážku Kartága. Byla uctivána Římany jako velká matka (Magna Mater).
Taranis Gálie Hromovládce a nejvyšší galské božstvo ctěné Římany po dobytí Gálie a její romanizaci. Byl primárně slučován s římským Jovem a zván a uctíván v romanizované Gálii jako Jupiter Taranus.
Tarvos Trigaranos Romanizovaná Gálie Bůh v podobě býka se třemi jeřáby na hřbetě. Známý především ze čtyřhranného monumentu postaveného lodníky nedaleko dnešní Paříže na břehu Seiny z dob císaře Tiberia. Sousoší společně s ním tvořili ještě římský Jupiter, Vulkán a Ésus.
Coventina Romanizovaná Británie Bohyně vod, plodnosti a porodností uctívaná blízko římské pevnosti v Carrawburgh u Hadriánova valu. Do její studánky Římané házeli mince, perly, sponky a jiné drobnosti. V její studánce bylo nalezeno třináct tisíc mincí z dob vlády císaře Graciána (375-383), což dokazuje její oblíbenost.
Abandinus Romanizovaná Británie Božstvo neznámých vlastností ctěné v Godmanchesteru blízko římské pevnosti. Abandinus není zmiňován v žádné jiné lokalitě, nejspíš se tedy jednalo o místního boha pevnosti, možná spojeného s nějakým nedalekým pramenem či vodním tokem.
Ataecina Romanizovaná Ibérie Bohyně podsvětí, Římané ji ztotožňovali s bohyní Proserpinou.
Dercetius Romanizovaná Ibérie Bůh pohoří
Semnocosus Romanizovaná Ibérie Bůh války ctěný zejména místními římskými legionáři
Sequana Romanizovaná Gálie Bohyně a ochránkyně keltských Sequanů
Nemetona Romanizovaná Gálie Bohyně posvátných hájů

Nižší bohové[editovat | editovat zdroj]

Héróové (hrdinové)[editovat | editovat zdroj]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]