Janus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Románská busta Janus, Vatikánská muzea

V římské mytologii byl Janus bohem vrat, dveří, vchodů, začátků a konců. Jeho nejznámější pozůstatek v moderní kultuře je jeho jmenovec, měsíc Leden (Januar). Ačkoliv byl obvykle zobrazován se dvěma opačnými tvářemi (Janus Geminus (dvojčata) nebo Dvoutvářný (Bifrons) ) byl Janus vlastně Quadrifrons, tedy bůh čtyř tváří. Quadrifrons je latinské slovo, značící v překladu čtyři čela, čtyři tváře. Jeho dvě tváře (vousatá a bezvousá) vlastně představují slunce a měsíc.

Janus byl často používán jako symbol změny a přeměny, jako například přeměna minulosti v budoucnost, přechod z jednoho stavu do druhého, přeměna dětství v dospělost. Janus byl uctíván jako bůh jak začátku sklizně, času sázení, tak jako bůh svateb, narození nebo jiných začátků. Byl představitelem božstva, které bylo uctíváno jako středové božstvo v době přechodu z barbarství do civilizované kultury, přechodu vesnice do měst nebo přechodu mládí do dospělosti.

Janus pocházel z Thessálie v Řecku. Měl mnoho dětí včetně Tiberina. Janus a jeho pozdější žena Juturna byli rodiče Fonta. Další jeho ženou byla Jana. Nicméně historicky byl Janus jeden z mnoha románských bohů, který neměl jednoznačný protějšek v řecké mytologii, ale v Řecké mytologii jej nacházíme jako složeninu několika bohů (například Hermathena, Hermares, Hermaphroditus, Hermanubis).

V následujícím období, po době románské, je chápán jako ohlašovatel Nového (zlatého) věku, kdy dochází k rozmachu zemědělství, zákonodárství, bankovnictví a Janus jako takový již není uctíván. Zánik jeho uctívání se datuje k době, kdy Romulus a jeho muži unesli Sabinky a Janus na základě této skutečnosti způsobil obrovskou erupci a následně zmizel. Na jeho počest dveře jeho chrámů byly otevřeny v době války a naopak v době míru byly dveře zavřeny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]