Arés

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o řeckém bohu války. O nosných raketách NASA pojednává článek Rakety Ares.
Arés
Arés u Hadriánovy vily
Arés u Hadriánovy vily
bydliště Olymp
rodiče Zeus a Héra
sourozenci Héfaistos, Hébé
děti Erós, ...

Arés (starořecky Ἄρης), syn nejvyššího řeckého boha Dia a jeho manželky Héry, je v řecké mytologii bohem války.

Je známo, že na Olympu byli hned dva bohové války, mezi nimiž však byl propastný rozdíl.

  • Arés byl bohem zuřivé války, krvavých bojů a válečného běsnění. Nezáleželo mu na důvodech války, miloval bojovníky, jejich statečnost, ale i jejich umírání. Byl ve svém živlu uprostřed řinčení zbraní, potoků krve. Podporoval rozpoutání jakékoliv války v kterémkoliv okamžiku. Nebyl přítelem vyjednávání, potlačování válečných konfliktů.
  • bohyně Athéna, bohyně moudrosti, ochránkyně statečnosti, práva, spravedlnosti, ale také umění, byla bohyní vítězné války. Nedala se nikdy unést zuřivostí, vedla války moudře a rozvážně, hlavně však vítězně.

To se o Aréovi říci nedalo. Nevynechal jedinou bitvu, objevoval se s velkým štítem, pancířem a svým kouzelným mečem. Jeho stálými průvodci byli synové Deimos - zosobnění děsu - a Fobos - zosobnění hrůzy. Byl zkušený válečník, avšak podporoval jednou tu, podruhé onu stranu, jak se mu právě hodilo. Nebyl neporazitelný, mnohdy opouštěl pole s nepořízenou. Athéna nad ním vítězila vždycky, nikdy ji nepřemohla bojovná zuřivost. Arés nebyl oblíbený lidmi, ale ani bohy, jeho otec Zeus ho mnohokrát káral a nebýt to jeho syn, vyhrožoval by mu svržením do hlubin Tartaru.

Některé válečnické historky líčí Aréa velmi nepříznivě, např. když ho pod Trójou zranil kopím bojovník Diomédes, Arés uprchl z bojiště. Jednou ho prý také přemohli Ótos a Efialtés, dva mladí Giganti, spoutali ho a zavřeli do sudu, kde ho drželi přes rok a kdyby ho bůh Hermés neosvobodil, nikdy by se nevrátil.

Přesto ale byl Arés líčen jako celkem hezký muž, který svou vojáckou obhroublostí přitahoval ženy. Důkazem je, že se do něj zamilovala sama bohyně lásky Afrodíté, manželka ošklivého boha Héfaista. Jejich syny byli Deimos, Fobos, Erós, Anterós a dcerou Harmonia, manželka thébského krále Kadma.

Arés byl ctěn v Řecku mnohem méně než jeho římský protějšek Mars. Obě tyto postavy však nejsou zcela totožné a Mars rozhodně byl bohem významnějším.

Odraz v umění[editovat | editovat zdroj]

  • socha Arés Borghese je římská kopie z let 420 - 410 př. n. l. (dnes v pařížském Louvru)
  • Arés Ludovisi z přibližně téhož období (je dnes v římském Národním muzeu v Termách)
  • Rubensův obraz Mars korunovaný bohyní vítězství je asi z r. 1612 (dnes v Drážďanské galerii)
  • Rembrandtovo veliké plátno Mars z roku 1655 (dnes v Umělecké galerii v Glasgow a mnohá další díla

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu