Rheia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o řecké mytologické postavě. O rodu nelétavých ptáků Rhea pojednává článek nandu.
Rheia
ChoťKronos[1][2]
DětiZeus[1][3]
Héra[1][4]
Démétér[1]
Poseidón[1][5]
Hádés[1]
Hestia[1]
… více na Wikidatech
RodičeÚranos[6] a Gaia[6]
PříbuzníKronos[1], Iapetos[1], Hyperion[1], Themis[1], Theia[1], Okeanos[1] a Téthys (sourozenci)
Arés, Afrodita, Apollón, Héfaistos[7], Artemis[8], Hermés[9], Persefona[10], Dionýsos, Helena[11], Hóry, Arkeisios, Thálie, Polyhymnia, Erató, Terpsichoré, Euterpé, Úrania, Melpomené, Kalliopé, Kleió, Mínós[12], Hesperidky, Aoide, Aiakos[13], Melete, Argos, Mneme, Thelxinoë, Dardanos[14][15], Eileithýia, Hébé[16], Adrasteia, Pollux, Áté, Lokros, Héraklés[17], Perseus[18], Lakedaimón, Garamantis, Aegipan, Myrmidons, Manes, Acragas, Tantalos[19][20], Amfíón[21][22][23], Angelos, Zéthos[22][23], Eiréné, Diké, Eufrosyné, Eunomia, Thálie, Aglaia, Enýó, Pásithea, Acheilus, Peirithoos, Opus, Arkas[24][25], Britomartis, Atymnius, Solymus, Mnémosyné, Tityos, Íasión[26][27], Korinthos, Émathión, Sarpedon[28], Rhadamanthys[29], Cito, Colaxes, Cres, Epafos, Ceroessa, Orchomenus, Libyan Sibyl, Sarpédón[28][30], Arche, Pelasgus, Meliteus, Latinus, Graecus, Zagreus, Aethlios, Ersa, Pandia, Palici, Astraia, Carpo, Thallo, Arctus, Atropos, Klóthó, Lachesis, Magnés, Makedon, Taenarus, Crinacus, Týché, Endymión, Harmonia, Alagonia, Melinoe, Achaios, Balius, Xanthus, Hellén, Carius, Aletheia, Kairos, Litai, Myrtilos, Skamandros, Hekaté, Asópos, Auxo, Megaros, Pan, Nemea, Grácie, Themides, Iardanus, Dysis, Geraestus, Olenus, Ogygias, Aegle, Aetae, Arcesilaus, Bithynus, Bura, Kalligéneia, Car, Carnus, Targitaus, Chrysus, Korybanté, Corythus, Cronius, Cyrnus, Damocrateia, Dodon, Dodone, Eetion, Ellops, Eris, Ethalion, Eubuleus, Gargarvs, Dioskúrové, Héraklés, Athéna, Acme, Spartaeus, Basileia, Opus II, Hydarnis a Thebe[31] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Řečtí bohové
řady
  • Dvanáct Titánů:
  • Iapetovi synové:
Rheia

Rheia (řecky Ῥέα, latinsky Rhea nebo Ops) je v řecké mytologii manželkou Titána Krona, matkou Hestie, Démétry, Héry, Háda, Poseidóna a nejvyššího boha Dia.

Rheia je v řecké mytologii podle Pelasgického mýtu o stvoření světa dcerou Eurynomé a hada Ofióna. Spolu s Kronem je jako každý z Titánů přidělena jedné z hvězdných mocností, v jejím případě to je Saturn. Podle Homérského mýtu o stvoření světa je nejen Kronovou manželkou, ale i sestrou, měli stejné rodiče i jako ostatní Titáni – Úrana a Gaiu.

Gaia se stala manželkou Úrana, když ovládl svět a zplodili dvanáct potomků, Titánů jménem Ókeanos, Koios, Krios, Hyperión, Iapetos a Kronos a Titánky jménem Theia, Rheia, Mnémosyné, Foibé, Themis a Téthys.

V době, kdy byl Kronos vládcem světa, obával se, aby jeho potomci proti němu nepovstali tak, jako on povstal proti svému otci. Proto každého novorozence spolkl a chystal se pohltit i dalšího očekávaného potomka. Rheia se však ukryla na Krétě a v hluboké jeskyni tajně porodila syna, který dostal jméno Zeus. Kronovi odevzdala kámen v plenkách a on ho spolkl.

Zeus vyrůstal pod ochranou nymf a horských démonů Kúrétů. Když dospěl, vzbouřil se proti otci a donutil ho vyvrhnout z útrob všechny děti. Po desetiletí tvrdých bojů ho zbavil vlády.

Rheie se dostalo zadostiučinění: její syn Zeus se stal nejvyšším bohem a panovníkem nad nebem a zemí; Poseidón se stal vládcem moře, Hádés podsvětí. Rovněž její dcery byly mocnými bohyněmi.

Byla silně spojena s Kybelé (latinsky též Cybele). V římské mytologii byla Magna Mater deorum Idaea a identifikována s Ops.

V umění, byla Rhea obvykle zobrazována na voze taženém dvěma lvy, a ne vždy byla od Kybelé rozlišitelná.

V Římě byla uctívána pod jménem Rhea nebo Ops.

V Homérovi je Rhea matkou bohů, i když ne univerzální matkou jako Kybelé, se kterou byla později identifikována. Původním střediskem jejího uctívání byla Kréta, kde údajně ukryla Dia.

V dávných dobách zdůvodňovali Řekové podobnost Rheie s Kybelé tím, že Rheia uprchla před Kronem ze svého sídla na Krétě do divokých hor v Anatolii (Strabón. 469, 12). Jiní spisovatelé měli obrácený pohled (Vergilius, Aeneis III) a ten bude zřejmě pravdivější, že kulturní a obchodní styky s pevninou přinesly na Krétu i kult uctívání asijské Velké matky, která se pak stala krétskou Rheiou.

V řecké mytologii (podle homérského mýtu) je symbolem Rheie Měsíc. Dalším jejím symbolem je labuť, protože je to jemné zvíře. Dalším jejím symbolem jsou dva lvi, kteří táhnou její vůz.

Rheia ve výtvarném umění[editovat | editovat zdroj]

Rheia byla nejvíce zobrazována v kombinaci s ostatními bohy, jako např. s Démétér. Často je zobrazována jako matka bohů, nejčastěji pak jak sedí na Omfalu. Některá zobrazení se také zabývají Gigantomachií, kde se Rheia nachází na straně olympských bohů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m Rhea. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. Κρόνος. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  3. RSKD / Ζεύς. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  4. RSKD / Ἥρα. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  5. Ποσειδῶν. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  6. a b Rhea. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  7. Ἥφαιστος. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  8. Ἄρτεμις. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  9. Ἑρμῆς. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  10. Περσεφόνη. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  11. Helena. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  12. Minos. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  13. Aeacus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  14. Dardanus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  15. Dardan. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek X.
  16. Ἥβη. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  17. Alcmena. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  18. Perseus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  19. Nikolaj Petrovič Obnorskij: Tantal. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXXIIa.
  20. Tantalus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  21. Amfion. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia.
  22. a b Antiopa. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia.
  23. a b Antiopa. In: Encyklopedický lexikon, svazek 2.
  24. Arcas. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  25. Callisto. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  26. Iasion. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  27. Nikolaj Petrovič Obnorskij: Jazion. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XLI.
  28. a b Sarpedon. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXVIIIa.
  29. Rhadamanthys. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  30. Sarpedōn. In: Encyklopedie Britannica 1911.
  31. Ioannes Tzetzes, Isaac Tzetzes: Ad Lycophronem.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]