Prométheus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o postavě z řecké mytologie. Další významy jsou uvedeny v článku Prométheus (rozcestník).
Prométheus (Gustave Moreau, 1868)

Prométheus (řecky Προμηθέας) je podle řecké mytologie Titán, syn Titána Íapeta a titánky Themis nebo podle některých zdrojů Klymené, stvořitel člověka, kterému přinesl oheň, za což byl potrestán bohem Diem.

Prometheův život podle pověsti[editovat | editovat zdroj]

Prometheus byl bratr Titánů Epimethea a Atlanta, oba však předčil svou vychytralostí a mazaností. Neměl žádnou úctu k bohům a vysmíval se Diovi, ačkoliv na straně bohů bojoval proti Titánům. Byl velmi statečný.Jednou vyhrál v boji proti Titánům.

Maso lidem[editovat | editovat zdroj]

Prometheus byl stvořitelem člověka.[zdroj?] Jednou došel Zeus k Prometheovi a řekl, že by lidé měli bohům přinášet oběti, protože jim dovolují žít. Druhý den Prometheus zabil býka, stáhl z něj kůži, do které zabalil maso a dal to na jednu hromadu a pak na druhou hromadu dal kosti obalené tukem, zavolal Dia a řekl: „Pojď Die, vyber první hromadu toho co chceš, aby lidé obětovali bohům a druhou, co si mají ponechat“. Zeus, který očekával nějakou zradu, přišel k hromadě kostí s tukem a odhrnul to bílé a hleděl na kost, která tam byla, když přišel k druhé, a odhrnul kůži, praštila ho do nosu vůně masa a odešel zpět na Olymp. Od té doby lidé obětovali bohům pouze tuk a kosti.

Oheň lidem a trest[editovat | editovat zdroj]

Zeus, znechucen lstí s obětinou, na zemi větrem udusal všechen oheň a vodou uhasil všechna ohniště a řekl: „Když mají maso místo nás, ať ho jedí syrové“.[zdroj?] Prometheus pak cítil lítost ke svým stvořením, když viděl, jak se chvějí v chladu o zimních nocích a jedí syrové maso. Rozhodl se vrátit do rukou lidí oheň tak, že ho lstí bohům ukradl a přinesl ho lidem ukrytý v dutině hole.

Za tento čin Zeus vymyslel strašlivý trest: Nechal Promethea přikovat ke skále v pohoří Kavkaz a čekal, kdy se Prométheus začne za svůj čin odprošovat. Prometheus se však neodprosil, a tak za ním Zeus poslal orla Ethona (v mnoha zpracováních zaměňovaný za supa), který Prométheovi každý den vyrval játra. Ta mu pak do druhého dne dorůstala a orel měl po 12 generací co jíst.

Prometheus měl také jasnovidecké schopnosti které zdědil po své matce. Viděl zánik Olympu a všech bohů. Zeus mu slíbil svobodu, když mu prozradí věštbu, ale Prométheus odolával.

Osvobození[editovat | editovat zdroj]

Po dvanácti generacích Promethea osvobodil hrdina Héraklés: Orla zastřelil šípem. Prometheus se pak navrátil na Olymp, avšak stále musel mít s sebou skálu, ke které byl přikován, alespoň ve formě prstenu s kamínkem.

Literární díla o Prométheovi[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Prométheus ve Wikimedia Commons

Nakonec Zeus Prométhea obměkčil a ten mu řekl ať provdá bohyni Thetidu (na kterou si Zeus dělal zálusk) za smrtelníka, neboť Thetidin syn převýší v síle, moudrosti, kráse a všem možném svého otce. To znamená že kdyby byl otcem Zeus, tak ho jeho syn předčí. Zeus na radu Prométhea provdal Thetis za Pélea a z tohoto svazku se zrodil slavný bojovník Achilles, který bojoval a padl u Troje.

Odkaz v populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

Socha Prométhea v Rockefeller Center.

Televize a film[editovat | editovat zdroj]

V Americkém seriálu Hvězdná brána (anglicky Stargate SG-1) je po této postavě pojmenován pozemský vesmírný křižník X-303, který se využívá jak na cestování vesmírem, tak i na obranu Země.

Americký film režiséra Ridleyho Scotta, Prometheus z roku 2012, je prequelem filmu Vetřelec. Ve filmu se také nachází vesmírná loď pojmenovaná Prometheus.

Beletrie[editovat | editovat zdroj]

V thrilleru Prométheus v plamenech autorů Scortia-Robinson z roku 1976 je jako Prométheus pojmenována jaderná elektrárna, v níž dojde k tzv. čínskému syndromu.

Časopis Prometheus[editovat | editovat zdroj]

Nekomerční filosoficko-literární časopis Prometheus je unikátním vydavatelským počinem, na němž se podílelo více než 130 autorů prostřednictvím stovek textů, uveřejněných na bezmála 1000 stranách. Během let 1995–2002 se s královéhradeckým Prometheem seznámili významní filosofové i osobnosti z jiných, příbuzných oblastí. Časopis Prometheus, jakož i sborníky z prometheovských kolokvií a filosofické kalendárium, které vznikly na půdě Univerzity Hradec Králové, jsou k dispozici na http://web.uhk.cz/prometh/Komplet/index.html

Medicína[editovat | editovat zdroj]

Speciální dialyzační zařízení, které obstarává funkci ledvin i jater. Indikuje se při selhání jater. Umožňuje přečkání jisté doby, než mohou být játra transplantována. Název je asi odkazem na utrpení Prométhea, kterému ptáci klovali játra, za trest, že se zprotivil bohům.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]