Múzy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šeptání múzy – Julia Margaret Cameron

Múzy (řec. músai, lat. Musae) jsou v řecké mytologii dcery nejvyššího boha Dia a bohyně paměti Mnémosyné. Jsou to bohyně všech (múzických) umění.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Řecké músa je odvozeno od slovesa maomai, usilovat, toužit.[1] Pro staré Řeky nebyly umělecké výkony básníků, tanečníků a hudebníků jejich dílem, nýbrž pocházely z božské inspirace. Tu básníkovi poskytují múzy, proto se na začátku básně už od Homéra vzývá Múza.[2]

Hésiodos v 6. století př.n.l. uvádí devět múz s výmluvnými jmény,[3] teprve Pausanias o sedm století později jim připisuje jednotlivé umělecké obory:

Pro současníka jsou dějepisectví a astronomie rozhodně víc vědy než umění, ale jinak to viděli staří Řekové, kteří naopak výtvarná umění chápali jako řemesla, protože pracovala s hmotným materiálem. Zajímavé jsou také počty Múz, někdy jich bylo uvedeno pouze sedm, jindy dokonce jenom čtyři nebo tři. Někdy se také mluví jenom o Múze, jako by se jednalo o jedinou postavu. V nejstarších textech jsou uváděny tři zcela odlišné Múzy jménem Meleté - „Pečlivost“, Mnémé - „Paměť“ a Aoidé - „Zpěv“.

Mytologie[editovat | editovat zdroj]

Múzy na sarkofágu (Řím, kolem 220)

Vystupovaly většinou ve sboru. Je jim zasvěcen vavřín, včela a cikáda, symbol věčného zpěvu. Byly ušlechtilé a krásné jako bohyně, žily s bohy na Olympu, ale také pobývaly u pramenů v Boiótii či na Parnasu. Bylo samozřejmé, že milovaly tanec a zpěv, který obveseloval bohy i Múzy samotné. Z bohů nejbližší jim byl Apollón, ale ochraňovali je všichni, s výjimkou boha války Area, který se k nim choval velice nerudně.

Působily vždy blahodárně, přinášely harmonii, pomáhaly novým osadníkům najít klid a domov. K lidem byly laskavé a příjemné, zejména k básníkům, hercům, pěvcům i dramatikům, ti všichni byli jejíich oblíbenci. Propůjčovaly jim posvěcení básnické a umění věštecké. Ovšem jenom do té doby, kdy je někdo urazil nebo se nad ně chtěl povyšovat. Tak se vypráví, že vzaly hlas, sluch i zrak pěvci Thamyrovi, který se chlubil, že je v jakési soutěži porazil. Nejvyšší bůh Zeus zase zahubil thráckého krále Pyrénea, který se chtěl Múz zmocnit.

Odraz v umění[editovat | editovat zdroj]

Apollón s múzami (kolem 500 př.n.l., Louvre
  • Byla jim zasvěcena řada chrámů, nejznámější je Múseion v Alexandrii - „Chrám Múz“, který založil roku 308 př. n. l. egyptský král Ptolemaios I. V něm byly soustředěny všechny poklady řeckého písemnictví, více než 700 tisíc svitků. Později se stal největším uměleckým a vědeckým pracovištěm celého antického světa.
  • Antičtí umělci Múzy obvykle nezobrazovali celé, zpravidla jenom jejich atributy. Jejich podoby jsou zachovány především na vázových malbách, reliéfech a sochách. Z nejlepších jsou:
    • socha Polyhymnie v berlínských státních muzeích
    • socha Melpomené v pařížském Louvru
    • socha Terpsichoré v neapolském Národním muzeu
    • v Síni Múz ve Vatikánském muzeu jsou sochy všech Múz

Odvozené pojmy[editovat | editovat zdroj]

Od slova múza se odvozuje jak moderní slovo muzeum jako středisko věd a uměni, tak označení pro hudbu v mnoha jazycích i české hovorové "muzika".

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slovník antické kultury. Praha : Svoboda, 1974. 717 s. (Členská knižnice nakl. Svoboda)  
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
  • Ottův slovník naučný, heslo Musy. Sv. 17, str. 910

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. F. Lepař, Nehomérovský slovník řecko-český. Mladá Boleslav 1892, str. 676.
  2. Například Homéros, Odysseia I.1 aj.
  3. Hésiodos, Zrození bohů (Theogonia), verše 76-80.

Související články[editovat | editovat zdroj]