Hellén

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hellén (starořecky Ἕλλην, latinsky Hellen) byl v řecké mytologii synem Deukalióna a jeho manželky Pyrrhy, kteří se stali zakladateli nového pokolení lidí po potopě světa.

Z vůle nejvyššího boha Dia byli vybráni Deukalión a Pyrrha a byli ušetření zkázy způsobené potopou světa. Zachránili se na velké truhle, která po devíti dnech velkých dešťů a přívalů vody s nimi přistála na vrcholku hory Parnasu. Prosili o možnost nového zalidnění světa a na radu bohů házeli za sebe kameny, obrazně „kosti matky země“, ze kterých povstávali noví lidé.

Deukalión a Pyrrha měli vlastního syna Helléna, který se stal praotcem všech Řeků. Když se Hellén oženil s nymfou Orseidou, zplodili tři syny:

  • Dóra – zakladatele kmene Dórů, vlastní potomky neměl; Dórové osídlovali Řecko až jako poslední, nejprve Thessálii, potom byli zatlačování do středního Řecka a na Peloponnés. Podrobovali si starší obyvatelstvo, živili se rolnictvím a pastevectvím, byli zdatnými vojáky. Kulturně za ostatními Řeky poněkud zůstávali pozadu.
  • Xútha – až jeho synové Achaios a Íón byli zakladateli kmenů nazývaných Achajové a Iónové; Achajové sídlili na Peloponnésu a v jižní Thessálii; byli bojovníky v trójské válce; Iónové se šířili postupně přes Balkánský poloostrov až do Malé Asie. Byli pokládání za představitele řecké vzdělanosti, vynikali v literatuře, filosofii, geometrii i matematice.

Reference[editovat | editovat zdroj]