Moiry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sudičky, John Strudwick, 1885

Moiry (řecky Μοῖραι, latinsky Parcae) jsou v řecké mytologii buď dcery bohyně osudové nutnosti Ananké, nebo jsou představovány jako dcery Dia a bohyně Themis. Jsou to bohyně osudu, životního údělu.

Ve starších mýtech se uvádí, že jim podléhá i nejvyšší bůh a neodváží se odporovat jejich rozhodnutí. Pozdější mýty však uvádějí, že Zeus sděluje Moirám svá rozhodnutí, může jejich úmysly změnit a může odvrátit přestřihnutí nitě života, chce-li některého z lidí zachránit.

Moiry mají v mytologii zvláštní postavení, částečně vystupují i v lidské podobě. Mluví se o jedné nebo o třech Moirách, které „předou nit osudu“. Bývají někdy připodobňovány našim Sudičkám.

  • Klóthó (Předoucí) nit načíná,
  • Lachesis (Udělující) nit dále spřádá nebo svíjí,
  • Atropos (Neodvratná) nit přistřihuje.

Moiry prý znají všechna tajemství. Spíše než určovat osud lidí, je jejich posláním nad nimi bdít. Jsou zpodobňovány jako staré ženy nebo vážné panny. Klótho mívá v ruce vřeteno, Lachesis globus a Atropos knihu života nebo sluneční hodiny, na kterých ukazuje hodinu smrti.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

Související články[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Moirae ve Wikimedia Commons