Čínský syndrom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Čínský syndrom (angl. China Syndrome) je metafora, označující strach z určitého druhu jaderné havárie, který se uchytil v americké společnosti v 70. letech. Obecně se jedná o strach z možného přehřátí jaderných reaktorů, konkrétně z možného roztavení reaktoru při poruše chladicího systému, protavení se z prostor elektrárny ven a díky vysoké hustotě uranu protavení se skrze celou planetu, čímž by se vynořil v Číně (ve skutečnosti na „opačné straně“ Země proti USA je Indický oceán). Sám termín poprvé použil americký fyzik Ralph Lapp v roce 1971 při popisu možných bezpečnostních problémů, spojených právě s přehřátím reaktorů.

Film a havárie na Three Mile Island[editovat | editovat zdroj]

V roce 1979 vyšel v USA film The China Syndrome, který tyto obavy ztvárnil na plátně. Příběh se odehrává na fiktivní jaderné elektrárně, kam přijedou novináři BBC v rámci cyklu pořadů o jaderné energetice. Je vyhlášen poplach, nastává havarijní situace, kterou však personál zvládá usměrnit. Z určitých náznaků (nezvyklé vibrace) pochopí novináři a hlavní inženýr elektrárny Jack Godell (Jack Lemmon), že reaktor má bezpečnostní závadu, která může způsobit jeho roztavení při puštění na plný výkon. Skutečně k tomu dochází a reaktor se začíná pomalu rozpadat, hlavní inženýr elektrárny vyvádí všechen personál ven a sám se zabarikáduje ve velíně, zatímco policie bere elektrárnu útokem. Dochází k přestřelce, ve které jej smrtelně postřelí. Film končí scénou, ve kterém se Godellovu teorii snaží představitelé elektrárny popřít a jeho označit za duševně nevyrovnaného, jeho přítel jej však hájí a tvrdí, že by se nikdy neodhodlal k tak zoufalému kroku, pokud by nebyl o své pravdě zcela přesvědčen. Záběr padá do televizního „zrnění“. Film vzbudil debatu o tom, nakolik jsou jaderné elektrárny skutečně bezpečné [1].

Havárie na Three Mile Island[editovat | editovat zdroj]

Pouhých 12 dnů po uvedení filmu v kinech došlo v jaderné elektrárně Three Mile Island (Pensylvánie) k havárii, jejíž průběh byl částečně podobný „čínskému syndromu“ - porouchal se chladicí systém reaktoru a ten se roztavil, ale nepropálil se dovnitř. To se však povedlo velkému množství radioaktivní vody a plynů. Stovky lidí byly evakuovány z oblasti, havárie ale podle dostupných studií neměla dlouhodobé následky. Měla však silný vliv na změnu postoje k jaderným elektrárnám u americké veřejnosti. Ve filmu dokonce jedna z postav pronese, že možná bude potřeba evakuovat lidi z území „asi jako Pensylvánie“.

Dnešní stav[editovat | editovat zdroj]

Situaci roztavení reaktoru a propálení se mimo obvod dnes řeší takzvaná past na jádro, core-catcher, vytvořená ze zvláštní slitiny. Nezařazují jej však všichni výrobci. Evropané (Areva, Siemens) a Rusové (ASE) ano, Američané (Westinghouse) nikoliv. Odůvodňují to velkou nepravděpodobností situace, kdy by se roztavený reaktor dostal ven mimo elektrárnu (zatím k tomu nikdy nedošlo), zatímco past je velmi drahou součástí a dle nich je mnohem lepší ochranou skutečně kvalitní a spolehlivý chladicí systém.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The China Syndrome

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]