Havárie elektrárny Three Mile Island

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jaderná elektrárna Three Mile Island

Havárie Three Mile Island byla havárie americké jaderné elektrárny Three Mile Island ležící na stejnojmenném ostrově v řece Susquehanna u města HarrisburgPennsylvániiUSA. Došlo k ní 28. března 1979, kdy se částečně roztavil druhý jaderný reaktor atomové elektrárny, byla zamořena její provozní budova a došlo k rozsáhlému úniku radioaktivity do životního prostředí.[1] Havárie vedla ke zpřísnění regulace jaderné energetiky v USA a ke značnému omezení jejího rozvoje. Negativně ovlivnila i vnímání rizik spojených s jadernou energetikou nejen u americké veřejnosti.[2]

Popis průběhu havárie[editovat | editovat zdroj]

7 — Velmi těžká havárie
6 — Těžká havárie
5 — Havárie s rizikem vně zařízení
4 — Havárie bez vážnějšího rizika
3 — Vážná nehoda
2 — Nehoda
1 — Anomálie
0 — Odchylka

Hlavní vodní napájecí čerpadla chladicího systému sekundárního okruhu se porouchala kolem 4. hodiny ráno 28. března 1979. Tato porucha s mechanickou či elektrickou příčinou způsobila, že generátor páry přestal chladit primární okruh.[zdroj?]

  • 2 s – Automaticky se odstavila turbína a regulační tyče byly spuštěny ke snížení výkonu reaktoru.
  • 5 s – Tlak a teplota v primárním okruhu však dále rostla. Otevřel se občas pojišťovací ventil, ale to nestačilo, tlak dále rostl. Reaktor byl odstaven plným spuštěním regulačních tyčí.
  • 12 s – Tlak po odstavení reaktoru začal klesat a pojišťovací ventil, který se měl poté automaticky zavřít, se nezavřel (malá LOCA havárie). Kontrolky na řídícím pultu neukazovaly, že ventil zůstal otevřen. Následkem toho klesal tlak v okruhu. (K uzavření blokovacího ventilu, což by situaci napravilo, došlo až v čase 2 h 22 min. LOCA trvala přes 2 h 21 min a v prvních 8 minutách byl zhoršen odvod tepla z reaktoru. Docházelo k lokálnímu varu vody v aktivní zóně.)
  • 2 min – Zapojil se automaticky vysokotlaký systém havarijního chlazení, aby kompenzoval únik vody z primárního okruhu (zařízení reagovalo správně).
  • 4 min – následkem varu vody došlo ke stoupnutí její hladiny v aktivní zóně až k pojišťovacímu ventilu. Operátoři to interpretovali tak, že stoupání hladiny způsobilo havarijní chlazení, a vypnuli ručně čerpadlo (operátoři předpokládali, že vody je moc, ale ve skutečnosti jí bylo málo).
  • 10 min – z důvodu pokračujícího výtoku vody praskla membrána na barbotážní nádrži. Voda vytékala do prostoru kontejmentu. Obnovení odvodu tepla z primárního okruhu nastalo až 8 min od havárie. Únik vody však dále pokračoval, klesal tlak a pokračoval var vody v aktivní zóně. Var zvedal hladinu a tak se operátorům zdálo, že je vody dostatek a vše je v pořádku.
  • 90 min – bublinky z primárního okruhu se dostaly až k čerpadlu a po rázech v čerpadle jej bylo nutné odstavit. Chlazení se zhoršilo a voda a pára se separovaly. Důsledkem toho zůstala horní část reaktoru pouze v páře a po přehřátí se horní část aktivní zóny poškodila (kvůli páře nebyla přirozená cirkulace vody již možná).
  • 2 hod – radioaktivita vody v primárním okruhu i kontejnmentu výrazně vzrostla. Informační státní dozor pro jadernou bezpečnost ve Washingtonu vyhlásil na jaderné elektrárně radiační poplach.
  • 2 h 15 min – kontejnment nebyl včas izolován od životního prostředí. Byla detekována slabá radioaktivita mimo elektrárnu. Byl vyhlášen radiační poplach i v okolí JE a byl informován guvernér státu Pensylvánie.
  • 2 h 22 min – Operátoři uzavřeli blokovací ventil, skončil výtok vody z primárního okruhu. Voda však v primárním okruhu neproudila a tak se chlazení aktivní zóny stále zhoršovalo.
  • 3 h 20 min – byl obnoven provoz vysokotlakého systému havarijního chlazení. Vstřikovanou vodou byla snížena teplota a k dalšímu ohřevu již nedocházelo. Operátoři i poté provedli několik chybných operací, kdy občas vypouštěli vodu přečerpávacím ventilem a zapínali/vypínali čerpadlo. Řídili se ale jen hladinou vody.
  • 4 h 30 min – Registrováno bylo několik slabých výbuchů v kontejnmentu. Byly způsobeny vodíkem, který se při vypouštění vody z primárního okruhu do kontejnmentu dostal. Poté kvůli obavám z exploze nařídil guvernér evakuaci blízkého okolí a přípravu všeobecné evakuace.
  • 5 hod – dorazili specialisté ze státního dozoru a převzali řízení provozu. Vysokotlaký systém havarijního chlazení byl uveden do trvalého provozu a začalo postupné odplynění primárního okruhu.
  • 12 h – byl obnoven provoz hlavních cirkulačních čerpadel. Reaktor byl pod kontrolou.

Následky[editovat | editovat zdroj]

Z obavy z následků havárie elektrárny rozhodl guvernér státu Pensylvánie o evakuaci asi 3 500 dětí a těhotných žen z okolí elektrárny. Ale v nastalé panice se tisíce lidí rozhodly oblast opustit ve svých autech. Aby vláda zastavila hromadný útěk obyvatel, přijel 1. dubna 1979 na demonstrativní osobní návštěvu elektrárny tehdejší americký prezident James Carter a pensylvánský guvernér Richard Thronburgh.[1] Následně byla jmenována komise pro vyšetření havárie. Ta označila za bezprostřední příčinu havárie závadu na bezpečnostním ventilu. Zároveň upozornila na pochybení personálu a jeho nedostatečný výcvik ve zvládání mimořádných situací.[2]

Předpokládá se, že do atmosféry bylo vypuštěno cca 2,5 miliónu curie radioaktivního plynu.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Miroslav Šuta: Three Mile Island: 30 let od havárie, která změnila Ameriku, respekt.cz, 28. března 2009
  2. a b Před 30 lety zažily Spojené státy svůj Černobyl, ČTK, 27.3.2009

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Audiovizuální dokumenty[editovat | editovat zdroj]