Jaderná havárie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
7 — Velmi těžká havárie
6 — Těžká havárie
5 — Havárie s rizikem vně zařízení
4 — Havárie bez vážnějšího rizika
3 — Vážná nehoda
2 — Nehoda
1 — Anomálie
0 — Odchylka
Působení atmosférické radiace na člověka

Jaderná havárie se v některých případech týká lidí zraněných, nebo usmrcených následkem úniku látek kontaminovaných radioaktivitou. V širším slova smyslu je jaderná havárie havárií jakéhokoliv jaderného zařízení, při níž k zamoření (resp. kontaminaci) životního prostředí radioaktivním materiálem došlo, nebo kvůli nestandardní situaci hrozí. Většina havárií souvisí s únikem způsobujícím kontaminaci látek, ale žádná neměla okamžitý účinek.

Několik nehod mělo blízko k úniku látek kontaminovaných radioaktivitou a jsou zde zahrnuty kvůli napětí, které vyvolaly (např. nehody jaderných ponorek). Z důvodů různých utajení je těžké určit s jistotou rozsah některých událostí, nebo někdy zda se opravdu staly, či naopak vědět o všech, které se staly. Při jaderné havárii může i nemusí dojít k zamoření životního prostředí radioaktivním materiálem.

Vážnost jaderné havárie je určována pomocí mezinárodní stupnice jaderných událostí.

Definice jaderné havárie v jaderné elektrárně[editovat | editovat zdroj]

Seznam vážnějších havárií[editovat | editovat zdroj]

Toto je seznam hlavních či nejvýznamnějších havárií souvisejících s jaderným materiálem.

Limity pro ionizující záření[editovat | editovat zdroj]

Limit dávky (expozice) je stanoven na 1 milisievert pro veřejnost a 50 milisievertů pro pracovníky v jaderných zařízeních za rok; za 5 let však u pracovníků jaderných zařízení nesmí překročit 100 mSv[2] (viz Akutní radiační syndrom).

Vážnost dopadů na zdraví závisí na obdržené dávce (přímým ozářením, vdechnutím nebo požitím radioaktivního materiálu), době vystavení záření a věku člověka. V případě nehody určí lékař na základě vzorků dávku, které byl člověk vystaven.

Následky ozáření
Expozice (příklad) Stupeň vážnosti Příznaky
milisieverty (0,001 Sv) Přírodní záření
stovky milisievertů (0,1 Sv) Žádný okamžitý účinek Možná přechodná nevolnost, lehká horečka
mezi 1 000 a 2 000 millisieverty (1 až 2 Sv) Významné zdravotní příznaky Zvracení, únava, horečka, riziko infekce
mezi 2 000 a 4 000 millisieverty (2 až 4 Sv) Vážné zdravotní příznaky Dávení, horečka, trávicí problémy, krvácení, padání vlasů
mezi 4 000 a 10 000 millisieverty (4 až 10 Sv) Velká pravděpodobnost úmrtí stejné, navíc závrať a dezorientace
nad 10 000 millisievertů (více než 10 Sv) Úmrtí

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.elektrina.cz/exploze-v-majaku-sovetsky-svaz-tajil-stavbu-atomovych-bomb-i-uniky-radiace?utm_source=facebook&utm_medium=referral&utm_campaign=majak
  2. http://astronuklfyzika.cz/RadOchrana.htm

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]