Havárie elektrárny Fukušima I

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ilustrace stavu reaktorů 1–4 po havárii
Satelitní pohled z 16. března 2011 na čtyři poškozené reaktorové budovy

K havárii jaderné elektrárny Fukušima I došlo 11. března 2011, když bylo Japonsko zasaženo zemětřesením a tsunami. Na Mezinárodní stupnici jaderných událostí byla ohodnocena nejvyšším stupněm 7 (stejným stupněm jako havárie v Černobylu) a je považována za jednu z historicky nejkomplikovanějších. Informace o rozsahu havárie zveřejňované provozovatelem elektrárny a japonskou vládou byly v některých aspektech neúplné nebo nepravdivé.[1][2][3][4]

Havárii se nepodařilo plně dostat pod kontrolu ani po několika letech. V ochranném pásmu o průměru několika desítek kilometrů bylo evakuováno přes 200 000 lidí a událost byla celosvětově podnětem k politickým debatám o jaderné energetice.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

V okamžiku havárie byly reaktory 1, 2 a 3 v provozu, zatímco na reaktorech 4, 5 a 6 probíhala pravidelná údržba. Ihned po katastrofě se tři běžící reaktory automaticky zastavily.

Poté, co vlna tsunami asi hodinu po zemětřesení zasáhla pobřeží, zastavily se generátory použité pro nouzové chlazení. To způsobilo nárůst teploty a tlaku v reaktorech. Ač se záložním zdrojům podařilo zchladit reaktory 2 a 3, v reaktoru 1 dále klesala hladina vody a stoupal tlak. Pro jeho snížení byla upouštěna radioaktivní pára z kontejnmentu; zvýšená radiace byla naměřena vně i uvnitř areálu. Pozdější výbuch vodíku v pomocné budově zničil i betonový přístřešek, který chránil reaktor před počasím, ale ocelovou tlakovou nádobu, v níž je reaktor uložen, neponičil. Poté byla využita ke chlazení reaktoru i mořská voda.

13. března už chlazení na reaktoru 3 nestačilo – i zde se použilo odpouštění mírně radioaktivní páry a chlazení mořskou vodou. Den poté však vybuchl vodík i zde, opět však nijak nepoškodil nádobu reaktoru.[5]

15. března se situace zhoršila – další výbuch, tentokrát v reaktoru 2, možná poškodil i nádobu reaktoru.[6] Navíc se vzňala nádrž s vyhořelým palivem u reaktoru 4.[6] Požár byl brzy uhašen.[7] V noci na středu 16. března, mezi 20:45 a 21:15 UTC, však na reaktoru 4 znovu hořelo, příčina není jistá.[7][8]

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

7 — Velmi těžká havárie
6 — Těžká havárie
5 — Havárie s rizikem vně zařízení
4 — Havárie bez vážnějšího rizika
3 — Vážná nehoda
2 — Nehoda
1 — Anomálie
0 — Odchylka

Oficiálně byla japonským úřadem pro jadernou bezpečnost stanovena úroveň havárie 12. března 2011 jako stupeň 4 dle INES,[7] týkající se však pouze havárie na 1. bloku jaderné elektrárny. Později se havárie na 1. bloku zhoršila a rozšířila se i na další bloky.[9] Proto Japonská agentura pro jadernou bezpečnost překlasifikovala 18. března 2011 stupeň havárie na stupeň 5 pro 1., 2. a 3. blok.[7] S ohledem na zjištění, že objem radiace unikající z fukušimských reaktorů v průběhu havárie mohl dosahovat hodnoty až 630 000 TBq, byla 12. dubna 2011 změněna klasifikace této havárie na nejvyšší stupeň INES 7.[10]

Požár na 4. bloku byl 18. března 2011 klasifikován jako stupeň 3.[7]

Následky[editovat | editovat zdroj]

1975 – letecký pohled na reaktorové budovy a jejich číselné označení

Ochranné pásmo a evakuace[editovat | editovat zdroj]

Po havárii reaktorů bylo vytvořeno bezpečnostní ochranné pásmo. Veškeré obyvatelstvo v okruhu 20 km bylo evakuováno.[11][12] Z oblasti okolo elektrárny bylo evakuováno 200 000 lidí. Jen v prefektuře Mijagi 31. března navrhla MAAE rozšířit bezpečnostní zónu evakuace na 40 km od elektrárny.[13] 11. dubna bylo rozhodnuto o rozšíření zóny na vzdálenost 30 km.[14]

Šíření radiace[editovat | editovat zdroj]

Mapa zobrazující radioaktivní zamoření v okolí elektrárny po první rok po havárii

V prvním týdnu na měřicích stanicích v okolí byly naměřeny zvýšené koncentrace radioaktivního cesiajódu, zdraví nebezpečné hodnoty však byly zjištěny jen v bezprostředním okolí elektrárny.[15] Ruské meteorologické stanice nezaznamenaly žádné změny od normálního stavu.[15] Po několika dnech bylo měřením zjištěno, že potraviny v okolí elektrárny obsahují nadlimitní množství radioaktivity a byl zakázán vývoz a konzumace. Jednalo se například o mléko, špenát, brokolici, atd.[16] V dalších dnech pak byla v okolí elektrárny naměřena extrémní koncentrace jódu 131 – podle původních měření byla běžná hodnota překročena desetimilionkrát, ale nakonec se ukázalo, že došlo k chybě. V okolí elektrárny byla tedy koncentrace jódu „pouze“ stotisíckrát nad normálem.[17] V souvislosti s tím doporučilo japonské ministerstvo zahraničí čističkám nepoužívat dešťovou vodu. V půdě v okolí elektrárny byly rovněž naměřeny mírně zvýšené hodnoty koncentrace plutonia.[18]

Unikající voda z jímky[editovat | editovat zdroj]

V jedné z jímek, v nichž se zachycuje radioaktivní voda unikající z reaktoru č.2, se 2. dubna objevila trhlina.[19] Následovaly neúspěšné pokusy o ucpání praskliny betonem a polymery.[20] Nakonec bylo použito „tekuté sklo“, kterým se prasklina utěsnila.[21] Tím se podařilo zastavit unikání vysoce radioaktivní vody přímo do Tichého oceánu.[19] Přibližně ve stejné době bylo do oceánu řízeně vypuštěno 11 500 tun mírně radioaktivní vody[22], aby se uvolnily prostory pro skladování vysoce radioaktivní vody unikající z reaktorů do okolních budov. Odčerpání této vysoce radioaktivní vody je nutnou podmínkou pro umožnění pohybu zaměstnanců, kteří pracují na zprovoznění chladicích systémů reaktorů.[23]

Likvidace elektrárny[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že při chlazení přehřátých reaktorů byla použita mořská voda, došlo k poškození chladicích systémů. Navíc jsou natavené i palivové tyče v některých reaktorech. Japonský premiér Naoto Kan prohlásil, že elektrárnu bude potřeba odstranit.[13] Japonsko již požádalo o pomoc s odstraňováním důsledků havárie francouzské jaderné korporace ArevaEDF a je možné, že do prací budou zapojeni i odborníci z jiných států.[24] Poradce premiéra Keniči Macumoto sdělil 13. dubna médiím, že podle odhadu bude 20 let nejbližší okolí elektrárny neobyvatelné.[25] Japonská vláda však toto prohlášení záhy dementovala.[26]

Politické důsledky[editovat | editovat zdroj]

Havárie v JE Fukušima I vyvolala mezinárodní politickou diskuzi o další využívání jaderné energie. V Německu tato havárie způsobila obrat a vláda neprodloužila provoz jaderné energetiky v Německu. Po bezpečnostních prověrkách bylo dočasně uzavřeno 7 jaderných elektráren.[27] Tento krok způsobil růst cen elektrické energie na trhu až o 18 %.[28] Bavorský odpor vůči atomu obnovil i snahy o odstavení JE Temelín.[29]

V samotném Japonsku pak došlo ke zrušení některých projektů nových bloků jaderných elektráren a s velkou pravděpodobností bude ukončen i japonský projekt rychlého reaktoru Mondžú ve městě Curuga. Tento projekt již dlouho provázejí nehody. Reaktor byl v provozu dohromady asi jen rok, přestože byl spuštěn v roce 1995. Zrušení projektu ale bude znamenat velkou ránu pro japonskou energetickou koncepci, neboť s přechodem na „rychlé“ systémy se počítalo. [30]

Zpráva parlamentní vyšetřovací komise[editovat | editovat zdroj]

Podle zprávy japonské parlamentní vyšetřovací komise katastrofu nezavinila přílivová vlna tsunami, ale člověk. "Šlo o havárii způsobenou člověkem. Bylo ji možné předvídat a měla být předvídána. Dalo se jí zabránit a mělo se jí zabránit," uvádí komise. Zpráva kritizuje nekvalitní zákony regulující jadernou energetiku, nedostatečnost bezpečnostních opatření, chyby vedení elektrárny a státního dozoru i špatné reakce po nehodě. Zpráva proto doporučila posílit dozor vlády v oblasti jaderné energetiky.[31]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fukushima I Nuclear Power Plant na anglické Wikipedii.

  1. Fukušima: Poradce japonské vlády na protest rezignoval. Odmítl pochybení
  2. Japonsko se přiznává: Z Fukušimy uniklo dvakrát více radiace, než jsme uváděli
  3. Děravá obuv a minimální výdělek. Při odklízení suti ve Fukušimě se předpisy porušují denně
  4. Japonská vláda se po Fukušimě bála konce Tokia
  5. PROKEŠ, Jan; MIKOLÁŠ, Robert, a kol. Japonsko se znovu otřáslo, v elektrárně Fukušima vybuchl vodík [online]. Český rozhlas, 2011-03-14 11:59 SEČ, [cit. 2011-03-14]. Dostupné online.  
  6. a b V japonské elektrárně Fukušima se rozhořel nový požár [online]. Aktuálně.cz, 2011-03-15 10:30 SEČ, rev. 2011-03-15 23:32 SEČ, [cit. 2011-03-15]. Dostupné online.  
  7. a b c d e IAEA. IAEA Update on Japan Earthquake [online]. Vídeň: IAEA, 2011-03-11 08:30 UTC, rev. 2011-03-28 23:00 UTC, [cit. 2011-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Čtvrtý blok jaderné elektrárny Fukušima 1 opět hoří [online]. Neutrálně.cz, 2011-03-16 12:00 SEČ, [cit. 2011-03-16]. Dostupné online.  
  9. Centrum Holdings. V japonské elektrárně explodují přehřáté reaktory (animace) [online]. Praha: Aktuálně.cz, 2011-03-15 15:20 SEČ, [cit. 2011-03-17]. Kapitola 14.3 a 15.3.. Dostupné online. (česky) 
  10. IAEA. IAEA Update on Japan Earthquake [online]. Vídeň: IAEA, 2011-03-11 9:30 CET, rev. 2011-04-12 06:45 CET, [cit. 2011-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. BBC: V jaderném reaktoru Fukušima I došlo k výbuchu
  12. iDnes.cz: V poškozeném japonském reaktoru roste tlak, evakuuje se 45 tisíc lidí
  13. a b Radiace kolem Fukušimy roste, vláda odmítá rozšířit evakuační zónu
  14. Japonci chtějí rozšířit evakuační zónu u Fukušimy, radiace je vysoká
  15. a b Hladina radiace na JE Fukušima stále roste, ve vzdálenějším okolí zatím byly zaznamenány pouze malé stopy radioizotopů v bezpečných koncentracích [online]. Atominfo.cz, 2011-03-15, [cit. 2011-03-16]. Dostupné online.  
  16. Mléko a špenát z okolí japonské jaderné elektrárny jsou radioaktivní
  17. Zpráva o koncentracích I-131 v okolí elektrárny
  18. Plutonium v areálu elektrárny
  19. a b Z elektrárny Fukušima uniká do Tichého oceánu vysoce radioaktivní voda
  20. Beton Fukušimě nepomohl, trhlinu v reaktoru mají zacelit polymery
  21. Japonci pomocí tekutého skla zastavili únik radioaktivní vody z Fukušimy
  22. Japonci vypustí tuny radioaktivní vody do oceánu, není jiná možnost
  23. Technici začali čerpat vodu z šachty druhého reaktoru ve Fukušimě
  24. Japonsko požádalo o pomoc Francii
  25. Okolí Fukušimy bude až 20 let neobyvatelné
  26. Vláda již netvrdí, že okolí Fukušimy bude neobyvatelné až 20 let
  27. Němci na čas odpojí sedm jaderných elektráren. Uvidí, zda je znovu spustí
  28. Panika kolem jádra zvedá ceny elektřiny v Evropě
  29. Bavorští politici brojí proti Temelínu, bojí se druhé Fukušimy
  30. Japonsko nejspíš ukončí provoz experimentálního raktoru Mondžú
  31. Za havárii ve Fukušimě může člověk, Česká televize, 5. července 2012

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Fukushima I Accidents ve Wikimedia Commons