Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011
JAPAN EARTHQUAKE 20110311-cs.png
Epicentrum zemětřesení,
poškozené jaderné elektrárny
a pravděpodobně nejpostiženější prefektura Mijagi
Datum 11. března 2011 06:46 SEČ
Síla 9,0 Richterovy škály
Hloubka 24 km
Epicentrum 38°19′19,2″ s. š., 142°22′8,4″ v. d.
Zasažené země JaponskoJaponsko Japonsko
Dotřesy nejméně 778 (nejméně 53 o síle 6,0 a vyšší)
Oběti 10 489 mrtvých, 2777 zraněných a 16 600 pohřešovaných (oficiální předběžná data)[1][2]

Zemětřesení a tsunami v Tóhoku o síle 9,0[3] stupně Richterovy škály a následné až 38 metrů[4] vysoké tsunami zasáhly v pátek 11. března 2011 v 6.46 SEČ severovýchodní pobřeží Japonska, zvláště prefekturu Mijagi v provincii Tóhoku. Epicentrum zemětřesení bylo v moři u ostrova Honšú, zhruba 130 kilometrů východně od města Sendai v hloubce 24 kilometrů. Po hlavním otřesu následovalo několik slabších.[5] Hlavní japonský ostrov Honšú se posunul o 2,4 metru, zemská osa se vychýlila přibližně o 16 cm.[3]

Příčina[editovat | editovat zdroj]

Příčinou mimořádně silného zemětřesení bylo uvolnění obrovského tlaku v místě, kde se nasouvá Pacifická deska pod desku Honšú. Pacifická deska se pohybuje velmi rychle, a to až 9 cm za rok. Tím vzniká na mnohem menší desku Honšú obrovský tlak, který se čas od času uvolní v podobě silného zemětřesení. Zlomové pásmo prasklo v délce 500 km, šířce 200 km a zdvihlo se o 3 metry. Povrchová energie zemětřesení byla (M e) o 1,9 ± 0,5 × 1017 J, což je 2× více, než při ničivém zemětřesení u ostrova Sumatra v roce 2004. Ekvivalent je přibližně 9320 Gigatun TNT, což je 400 milionkrát více, než atomová bomba svržená na Hirošimu. Celková uvolněná energie byla 3,9 USGS × 1022 J, což je o něco méně, než u zemětřesení v roce 2004.

Geofyzikální dopad[editovat | editovat zdroj]

Severovýchodní Japonsko, se vlivem zemětřesení posunulo o 2,4 metru k Severní Americe. Části Japonska nejblíže k epicentru, v délce 400 km, poklesly o 0,6 metru, což významně umožnilo šíření tsunami do vnitrozemí. Pacifická deska se posunula na západ až o 20 metrů. Zemská osa se posunula o 10 cm, což způsobilo změnu délky dne i naklonění planety Země. Den se zkrátil o 1,8 mikrosekundy.

Otřesy[editovat | editovat zdroj]

Během zemětřesení došlo celkově k 900 otřesům, z toho 60 bylo silnějších než stupeň 6 a nejméně tři silnější než stupeň 7. Vlivem otřesů zemřeli 4 lidé a severní Japonsko bylo postiženo výpadkem elektřiny a mnoha požáry. Dotřesy trvaly až do června 2011.

Tsunami[editovat | editovat zdroj]

Město Ófunato zničené 24m vysokou vlnou tsunami

Největší zkázu, než samotné zemětřesení přineslo následné tsunami. Vlnu vyvolal masivní zdvih mořského dna v šířce 180 km o 5-8 metrů, což výrazně nadzvedlo vodní sloupec nad úroveň oceánu. Tato gigantická vodní masa se začala okamžitě šířit všemi směry - masivní tsunami se dala do pohybu. Tsunami zasáhla prakticky všechna pobřeží Pacifiku, včetně 17 000 km vzdáleného Chile. Největší úder tsunami ovšem pocítilo nedaleké Japonsko. Při dosažení japonských břehů neztratila tsunami prakticky žádnou energii a v podstatě došlo k přesunu části oceánu směrem do japonského vnitrozemí. Zde došlo k obrovské produkci škod a ztrátám na lidských životech. Tsunami zdevastovala celé oblasti, místy až 15 km do vnitrozemí a vymazala celá města z mapy.

Japonská meteorologická agentura vydala v momentě zemětřesení, což bylo ve 14:46 JČ, varování před tsunami a vyhodnotila je jako nejzávažnější, tedy tzv. velké tsunami, což je vlna vyšší, než 3 m. Nejvyšší vlna se očekávala v prefektuře Mijagi, a to až 10 m. První oblasti byly zasaženy již deset minut po vydání varování, respektive 10 minut po hlavním otřesu, což bylo způsobeno vzdáleností od epicentra pouhých 67 km. V 15:55 byla vlna pozorována na letišti Sendai v prefektuře Mijagi. Zde byla naměřena výška vlny 12–14 m, což překonalo původní odhady. Dopad tsunami na letiště Sendai i na celou prefekturu byl zaznamenán na videokameru z vrtulníku. Na běžně dostupných záběrech je vidět obrovská masa vody, hrnoucí celé budovy, automobily a další materiál velkou rychlostí vpřed a auta, která se snaží zkáze všemožně uniknout.

Symbolem zničení se stalo město Minamisanriku, kde se po úderu 20 m vlny pohřešuje 9500 obyvatel. Města Kudži, Rikuzentakata a Ófunato byla úplně zničena. Velmi těžce poškozena byla města Kamaiši, Mijako, Ócuči a Jamada (v prefektuře Iwate), Namie, Soma a Minamisoma (v prefektuře Fukušima) a Šičigahama, Higašimacušima, Onagawa, Natori, Išinomaki a Kesennuma (v prefektuře Mijagi).

Do 90 minut bylo úderem několika po sobě jdoucích vln zasaženo a poškozeno 670 km pobřeží Japonska. Vlny dosahovaly výšky v rozmezí 3 až 39 metrů. Vlna o výšce 37,9 metru dopadla na čtvrť Taro v pobřežním městě Mijako, které se nachází v prefektuře Iwate na severním pobřeží Honšú. Z přístavu pak před sebou valila vše, co se ji postavilo do cesty. Odborníci z tokijské univerzity chtějí ve výzkumu velikosti vln pokračovat a svá měření upřesňovat. Připouštějí i to, že vlny mohly být ještě vyšší.

Další mimořádně velké vlny zasáhly přístavní město Ófunato, kde dosahovaly výšky 24 metrů a rybářský přístav Onagawa, kde byla naměřena výška 15 metrů. Nejvyšší vlna dle odborníků Tokijské univerzity zasáhla přístav na poloostrově Omoe, kde dosahovala výšky 38,9 metru. To je považováno za Japonský rekord, protože vlna tsunami po zemětřesení v roce 1896 měřila 38,2 metru.

Jedná se tedy o největší zaznamenané tsunami za posledních 128 let. Větší tsunami se naposledy vyskytly po výbuchu sopky Krakatoa, kdy vlny přesáhly výšku 40 metrů.

Vlak smetený vlnou tsunami

Oběti a škody[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako u zemětřesení v roce 2004, největší škody a ztráty na lidských životech způsobilo Tsunami a to i přesto, že Japonsko bylo proti úderu silného tsunami dobře připraveno. Bohužel velikost vln přesáhla veškerá očekávání. Celé pobřeží Japonska je lemováno až 10 m vysokými vlnolamy, které se proti úderu vln tsunami vždy osvědčily. Tentokrát byla vlna častokrát i dvojnásobně vyšší, než ochranné valy a tudíž nemohli vlnu jakkoliv zastavit, maximálně zbrzdit první, většinou menší vlny. Na mnoha zveřejněných videích je vidět, že vlny byly v podstatě nezastavitelné. Největší škody vlny napáchaly ve skrytých zálivech a zátokách, kde se nejednalo o klasickou vodní stěnu, ale o náhlou záplavu, která neměla konce. Na mnoha místech se voda, bez jakýchkoliv předchozích průvodních jevů, zvedla během pěti minut i o 20 metrů. Mnoho lidí zemřelo i přesto, že se schovali na vyvýšená místa a střechy budov. Jednoduše podcenili, či nečekali tak masivní vzedmutí, které zničilo vše co mu stálo v cestě. Aktuálně je evidováno 15 365 obětí a dalších přibližně 10 000 se pohřešuje. Oběti ve věku 60 let nebo starší tvořily 65,2% úmrtí. Tolik mrtvých způsobilo velké komplikace při tradičním japonském pohřbu žehem a mnoho těl bylo pohřbeno v masových hrobech.

Jedná se bezesporu o nejničivější katastrofu v dějinách, co se velikosti škod týče. Současné škody jsou odhadovány na 300 miliard amerických dolarů. Zničeno byla 44 700 budov, vážně poškozeno kolem 150 000. Byla zničena klíčová infrastruktura, železnice, silnice, rozvod elektřiny, kanalizace. Vážně je ochromen japonský průmysl, zejména automobilový, chemický a energetický. Zcela zničeno bylo několik důležitých přístavů, zavlažovacích přehrad, což způsobilo velké problémy se zásobováním vodou. Celé oblasti se ocitly bez elektřiny, tepla a vody a to v zimním období. Nejzávažnější je jaderná havárie elektrárny Fukušima I, kde vlivem selhání chlazení reaktoru, došlo k roztavení palivových tyčí, explozi a následnému úniku radiace. V okruhu 30 km kolem elektrárny je zakázaná zóna díky vysoké radioaktivitě. Tato země nikoho, bude zřejmě dalším mementem jaderné energetiky, stejně jako oblasti kolem Ukrajinského Černobylu. Japonsko zažilo nejhorší katastrofu svých dějin a dle odhadů se z nich bude vzpamatovávat několik desetiletí.

Následky[editovat | editovat zdroj]

Podle předběžných zpráv zemřelo 15 365 lidí,[2] další tisíce lidí se pohřešují.[1][2][6] Kolem 4,4 milionu domácností v severovýchodním Japonsku zůstalo bez elektřiny a bez vody 3,8 milionu.[7] Zemětřesení se zapsalo do historie jako páté nejsilnější v novodobé historii od roku 1900,[8][9] jiné zdroje mluví o šestém nejsilnějším zemětřesení.[10]

Zasaženy byly také japonské jaderné elektrárny, 4 ze 17 se automaticky zastavily. V prvním reaktoru jaderné elektrárny Fukušima I, která byla vážně zasažena vlnou tsunami, selhalo nouzové chlazení a v 16:30 místního času vybuchl nahromaděný vodík. K výbuchu došlo v prostoru, který neobsahuje radioaktivní materiál.[7][11][12][13] Veškeré obyvatelstvo v okruhu 20 km bylo evakuováno.[14][15] O den později pak v elektrárně Fukušima I došlo k přehřívání prvního i druhého reaktoru. Z oblasti okolo elektrárny bylo evakuováno 200 000 lidí. Jen v prefektuře Mijagi (zde vizte mapu Japonska s vyznačením postižené oblasti) odhadují úřady po zemětřesení a přechodu tsunami počet obětí na více než 10 000, bez elektřiny je 5,6 milionu domácností.[16][17] Komplikace nastaly i v jaderné elektrárně Onagawa.[18]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Japonci potvrdili zatím přes 8600 mrtvých, 13 200 nezvěstných na Lidovky.cz
  2. a b c (anglicky)Extreme Radiation Detected at Fukushima Reactor na stránkách The Tripoli Post
  3. a b http://www.latimes.com/news/nationworld/world/la-sci-japan-quake-science-20110313,0,5782113.story Los Angeles Times: Japan earthquake shifted Earth on its axis
  4. Devastující tsunami. Japonská vlna dosáhla 38 metrů na Eurozprávy.cz
  5. Video: Japonsko hlásí po zemětřesení a tsunami stovky mrtvých [online]. Mediafax.cz, [cit. 2011-03-11]. Dostupné online. (česky) 
  6. Desetimetrové tsunami zpustošilo Japonsko, policie hlásí 400 mrtvých [online]. iDnes.cz, [cit. 2011-03-11]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b NHK WORLD English [online]. NHK, March 12, 2011, [cit. 2011-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ŽIVĚ: Zemětřesení v Japonsku, pobřeží zasáhla tsunami [online]. ČT 24, [cit. 2011-03-11]. Dostupné online. (česky) 
  9. Japonsko zasáhlo páté nejsilnější zemětřesení novodobé historie [online]. iDnes.cz, [cit. 2011-03-11]. Dostupné online. (česky) 
  10. Tsunami zasáhla 2100 kilometrů japonského pobřeží, 88 000 lidí pohřešují [online]. Novinky.cz, [cit. 2011-03-11]. Dostupné online. (česky) 
  11. Japonsko dál bojuje s následky katastrofy. Tsunami ale zastínily obavy z jaderné havárie
  12. Report: Explosion at Japanese nuclear plant
  13. "Huge blast at Japan nuclear power plant (with video of explosion)", BBC News, 12 March 2011. Ověřeno k 12 March 2011. 
  14. BBC: V jaderném reaktoru Fukušima I došlo k výbuchu
  15. iDnes.cz: V poškozeném japonském reaktoru roste tlak, evakuuje se 45 tisíc lidí
  16. V poškozené jaderné elektrárně se přehřívá další reaktor
  17. V jaderné elektrárně hrozí další výbuch. Zásoby jídla a paliva na severu Japonska docházejí
  18. Japonsko postihla největší katastrofa od konce války. Mrtvých až 11 tisíc

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

On-line zpravodajství[editovat | editovat zdroj]