Jötnar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jötnar Fafner a Fasolt chytají Freyu na ilustraci Arthura Rackmana k Prstenů Nibelungů Richarda Wagnera

Jötnar (singulár jötunn, zjednodušeně jottun nebo jotun) jsou bytosti ze severské mytologie figurující jako nepřátelé bohů. Dále jsou nazýváni þursar/thursar (singulár þurs/thurs) risar (risa), jotnar ženského rodu také gýgjar (gýgr) a íviðjur (íviðja). Obývají svět Jötunheim a často jsou označováni jako obři, ač ne všichni se vyznačují nadměrnou velikostí.[1] Jsou častými protagonisty severských mýtů a je zachována celá řada jejich jmen.

Jotnar jsou pevně spojeni s živly, ale také s nemocemi a různými negativními aspekty lidského života. Ač nejsou vždy líčeni negativně a mají zpravidla řadu osobních rysů nebyly Seveřany pokládáni za bohy.[1] Prozaická Edda například uvádí o Ymim, prvním jotunovi:

„V žádném případě ho nepokládáme za boha; byl zlý stejně jako všichni jeho potomci...“[1]

Neexistují také žádné doklady o kultu jotnar, ač je někteří badatelé, například Karl Weinhold, považovali za prvotní bohy, kteří byly uctíváni v dávných dobách.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d STARÝ, Jiří. Pojem boha u starých Germánů. In CHLUP, Radek. Bůh a bohové : pojetí božství v náboženských tradicích světa. Praha : DharmaGaia, 2004. ISBN 80-86685-42-X. S. 184.