Bádensko-Württembersko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bádensko-Württembersko
Baden-Württemberg
Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie

Locator map Baden-Württemberg in Germany.svg

Hlavní město: Stuttgart
Rozloha: 35 751 km²
Časové pásmo: +1
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 10 718 327
Hustota zalidnění: 300 ob./km²
Jazyk: němčina (úřední), alemánské dialekty
Náboženství: Římskokatolická církev (37 %), protestantství (34 %), islám (6 %)
správa regionu
Nadřazený celek: Německo
Druh celku: Německá spolková země
Podřízené celky: 4 vládní obvody s 35 zemskými a 9 městskými okresy
Předseda vlády Winfried Kretschmann (Bündnis 90/Die Grünen)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-2: DE-BW

Bádensko-Württembersko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa. Zaujímá jihozápadní část státního území; hraničí se Švýcarskem a s Francií. Jak co do rozlohy (přes 35 000 km²), tak do počtu obyvatel (10,7 milionu) je třetí největší spolkovou zemí. Hlavním městem je historická württemberská metropole Stuttgart.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Historické části[editovat | editovat zdroj]

Bádensko-Württembersko se rozkládá převážně na území středověkého kmenového vévodství Švábska, ovšem severní část náležela ke kmenovému vévodství Frankám. Dle pozdějšího historického členění zahrnuje tato spolková země historické země Bádensko, Württembersko a Hohenzollernsko.

Vznik současné spolkové země[editovat | editovat zdroj]

Bádensko-Württembersko vzniklo dne 25. dubna 1952 sloučením tehdejších spolkových zemí Bádenska, Württemberska-Bádenska a Württemberska-Hohenzollernska na základě výsledků referenda v těchto spolkových zemích. Až do 31. srpna 1955 byl součástí této země zemský okres Lindau (Bodensee), náležející do roku 1945 k Bavorsku.

Města[editovat | editovat zdroj]

50 největších měst dle počtu obyvatel v roce 2008:

  1. Stuttgart (591 550)
  2. Mannheim (307 640)
  3. Karlsruhe (283 959)
  4. Freiburg im Breisgau (214 716)
  5. Heidelberg (142 889)
  6. Heilbronn (121 416)
  7. Ulm (120 371)
  8. Pforzheim (118 805)
  9. Reutlingen (112 099)
  10. Esslingen (92 261)
  11. Ludwigsburg (87 703)
  12. Tübingen, Tubinky (83 310)
  13. Villingen-Schwenningen (81 921)
  14. Konstanz, Kostnice (80 980)
  15. Aalen (67 125)
  16. Schwäbisch Gmünd (61 391)
  17. Sindelfingen (61 241)
  18. Offenburg 58 769
  19. Friedrichshafen (58 058)
  20. Göppingen (57 836)
  21. Baden-Baden (54 454)
  22. Waiblingen (52 926)
  23. Heidenheim (49 784)
  24. Ravensburg (49 073)
  25. Rastatt (47 710)
  26. Lörrach (46 860)
  27. Albstadt (46 677)
  28. Böblingen (46 322)
  29. Leonberg (45 535)
  30. Singen (45 420)
  31. Fellbach (44 010)
  32. Filderstadt (43 731)
  33. Lahr/Schwarzwald (43 683)
  34. Weinheim (43 272)
  35. Bruchsal (42 911)
  36. Rottenburg am Neckar (42 899)
  37. Scheer (42 832)
  38. Bietigheim-Bissingen (42 022)
  39. Nürtingen (40 552)
  40. Kirchheim unter Teck (39 923)
  41. Schorndorf (39 323)
  42. Ettlingen (38 987)
  43. Leinfelden-Echterdingen (37 055)
  44. Schwäbisch Hall (36 660)
  45. Backnang (35 666)
  46. Sinsheim (35 366)
  47. Tuttlingen (34 960)
  48. Balingen (34 338)
  49. Kehl (34 330)
  50. Ostfildern (33 714)

Politika[editovat | editovat zdroj]

Zámek Ludwigsburg

Spolková země má zemskou vládu složenou z ministrů a tajemníků; předsedá jí zemský předseda vlády. Bádensko-Württembersko bylo tradičně měšťansko-konzervativní a Křesťanskodemokratická unie měla v zemském parlamentu většinu od roku 1953. Ztratila ji až v zemských volbách roku 2011.

Předsedové vlády Bádenska-Württemberska
Č. Jméno Narození/úmrtí Strana V úřadu od V úřadu do
1 Reinhold Maier 1889–1971 DVP 1952 1953
2 Gebhard Müller 1900–1990 CDU 1953 1958
3 Kurt Georg Kiesinger 1904–1988 CDU 1958 1966
4 Hans Filbinger 1913–2007 CDU 1966 1978
5 Lothar Späth * 1937 CDU 1978 1991
6 Erwin Teufel * 1939 CDU 1991 2005
7 Günther Oettinger * 1953 CDU 2005 2010
8 Stefan Mappus * 1966 CDU 2010 2011
9 Winfried Kretschmann * 1948 Bündnis 90/Die Grünen 2011

Kultura a školství[editovat | editovat zdroj]

V Heidelbergu se nachází nejstarší univerzita v Německu, Univerzita Ruprechta Karla.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]