Bádensko-Württembersko
| Bádensko-Württembersko Baden-Württemberg |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| geografie | |||
| Hlavní město: | Stuttgart | ||
| Rozloha: | 35 751 km² | ||
| Časové pásmo: | +1 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 10 718 327 | ||
| Hustota zalidnění: | 300 ob./km² | ||
| Jazyk: | němčina (úřední), alemánské dialekty | ||
| Náboženství: | Římskokatolická církev (37 %), protestantství (34 %), islám (6 %) | ||
| správa regionu | |||
| Nadřazený celek: | Německo | ||
| Druh celku: | Německá spolková země | ||
| Podřízené celky: | 4 vládní obvody s 35 zemskými a 9 městskými okresy | ||
| Předseda vlády | Winfried Kretschmann (Bündnis 90/Die Grünen) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-2: | DE-BW | ||
Bádensko-Württembersko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa. Zaujímá jihozápadní část státního území; hraničí se Švýcarskem a s Francií. Jak co do rozlohy (přes 35 000 km²), tak do počtu obyvatel (10,7 milionu) je třetí největší spolkovou zemí. Hlavním městem je je historická württemberská metropole Stuttgart.
Obsah |
Dějiny[editovat]
Historické části[editovat]
Bádensko-Württembersko se rozkládá převážně na území středověkého kmenového vévodství Švábska, ovšem severní část náležela ke kmenovému vévodství Frankám. Dle pozdějšího historického členění zahrnuje tato spolková země historické země Bádensko, Württembersko a Hohenzollernsko.
Vznik současné spolkové země[editovat]
Bádensko-Württembersko vzniklo dne 25. dubna 1952 sloučením tehdejších spolkových zemí Bádenska, Württemberska-Bádenska a Württemberska-Hohenzollernska na základě výsledků referenda v těchto spolkových zemích. Až do 31. srpna 1955 byl součástí této země zemský okres Lindau (Bodensee), náležející do roku 1945 k Bavorsku.
Města[editovat]
50 největších měst dle počtu obyvatel v roce 2008:
- Stuttgart (591 550)
- Mannheim (307 640)
- Karlsruhe (283 959)
- Freiburg im Breisgau (214 716)
- Heidelberg (142 889)
- Heilbronn (121 416)
- Ulm (120 371)
- Pforzheim (118 805)
- Reutlingen (112 099)
- Esslingen (92 261)
- Ludwigsburg (87 703)
- Tübingen, Tubinky (83 310)
- Villingen-Schwenningen (81 921)
- Konstanz, Kostnice (80 980)
- Aalen (67 125)
- Schwäbisch Gmünd (61 391)
- Sindelfingen (61 241)
- Offenburg 58 769
- Friedrichshafen (58 058)
- Göppingen (57 836)
- Baden-Baden (54 454)
- Waiblingen (52 926)
- Heidenheim (49 784)
- Ravensburg (49 073)
- Rastatt (47 710)
- Lörrach (46 860)
- Albstadt (46 677)
- Böblingen (46 322)
- Leonberg (45 535)
- Singen (45 420)
- Fellbach (44 010)
- Filderstadt (43 731)
- Lahr/Schwarzwald (43 683)
- Weinheim (43 272)
- Bruchsal (42 911)
- Rottenburg am Neckar (42 899)
- Scheer (42 832)
- Bietigheim-Bissingen (42 022)
- Nürtingen (40 552)
- Kirchheim unter Teck (39 923)
- Schorndorf (39 323)
- Ettlingen (38 987)
- Leinfelden-Echterdingen (37 055)
- Schwäbisch Hall (36 660)
- Backnang (35 666)
- Sinsheim (35 366)
- Tuttlingen (34 960)
- Balingen (34 338)
- Kehl (34 330)
- Ostfildern (33 714)
Politika[editovat]
Spolková země má zemskou vládu složenou z ministrů a tajemníků; předsedá jí zemský předseda vlády. Bádensko-Württembersko bylo tradičně měšťansko-konzervativní a Křesťanskodemokratická unie měla v zemském parlamentu většinu od roku 1953. Ztratila ji až v zemských volbách roku 2011.
| Předsedové vlády Bádenska-Württemberska | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Č. | Jméno | Narození/úmrtí | Strana | V úřadu od | V úřadu do |
| 1 | Reinhold Maier | 1889–1971 | DVP | 1952 | 1953 |
| 2 | Gebhard Müller | 1900–1990 | CDU | 1953 | 1958 |
| 3 | Kurt Georg Kiesinger | 1904–1988 | CDU | 1958 | 1966 |
| 4 | Hans Filbinger | 1913–2007 | CDU | 1966 | 1978 |
| 5 | Lothar Späth | * 1937 | CDU | 1978 | 1991 |
| 6 | Erwin Teufel | * 1939 | CDU | 1991 | 2005 |
| 7 | Günther Oettinger | * 1953 | CDU | 2005 | 2010 |
| 8 | Stefan Mappus | * 1966 | CDU | 2010 | 2011 |
| 9 | Winfried Kretschmann | * 1948 | Bündnis 90/Die Grünen | 2011 | |
Kultura a školství[editovat]
V Heidelbergu se nachází nejstarší univerzita v Německu, Univerzita Ruprechta Karla.
Externí odkazy[editovat]
- (německy) Webportal Bádensko-Württembersko