Starověká literatura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Literatury zemí, které ovlivnily naši kulturu: sumerská literatura na území Mezopotámie, egyptská literatura, hebrejská literatura na území Blízkého východu, maloasijská literatura na území Malé Asie → vznik 4. - 3. tis. př.n.l.

  1. Literatury zemí, které ovlivnily naši kulturu pouze okrajově: indická literatura, čínská literatura, literatura indiánských národů na území jižní Ameriky → 2. - 1. tis. př.n.l.
  • důležitým předpokladem pro vznik literatury je písmo
  • nejstarší dochovaná písma byla vytvořena zhruba ve 4. tis. př.n.l. nezávisle na sobě v Egyptě, Mezopotámii

Obecná charakteristika starověkých literatur[editovat | editovat zdroj]

  • gramotnost byla omezena pouze na úzkou skupinu obyvatel
  • gramotnost spojena především s představiteli církve a státními úředníky
  • panovník většinou negramotný
  • většina památek tradována ústně
  • většina literárních děl anonymní
  • převažuje naučná literatura nad krásnou (kroniky, zákoníky)
  • drama bylo známo
  • neoriginální (téma přejímáno)

Jak se k nám dostalo písmo...[editovat | editovat zdroj]

Babylonská říše → Asyřané → PeršanéŘekové nebo ŽidéŘímané → naše kultura

Sumerská literatura[editovat | editovat zdroj]

  • na území Mezopotámie
  • převažujícím žánrem poezie a psané klínovým písmem
  • recitace za doprovodu hudebních nástrojů ; většinou sami
  • hymny (na bohyni Ištar)
  • eposy (o Gilgamešovi, o Atrachasísovi)
  • milostná poezie (Šušínův zpěv lásky, Šalamounova píseň lásky)
  • žalozpěvy (Nářek nad zkázou města Ur, Sumerský Yob)
  • přísloví
  • dialogy
  • Chammurabiho zákoník

Egyptská literatura[editovat | editovat zdroj]

Stará říše[editovat | editovat zdroj]

  • 2700 - 2180 př.n.l.
  • město Memphis
  • bůh Re (Slunce)
  • náboženské texty, naučení

Střední říše[editovat | editovat zdroj]

  • 2040 - 1786 př.n.l.
  • město Véset
  • bůh Ammon
  • zavlažovací systémy
  • hymny, mytologické náměty, příběhy ze života

Nová říše[editovat | editovat zdroj]

  • 1560 - 1080 př.n.l.
  • největší územní rozmach
  • zrození pojmu faraon
  • hymny, povídky, pohádky, báje, naučení

Písmo[editovat | editovat zdroj]

  • hieroglyfické
  • rozluštěno 1822 (J.F.Champollion)

Náboženské texty[editovat | editovat zdroj]

  1. rakví
  2. knihy mrtvých
  3. nejznámější dílo - Achnatonův hymnus na slunce

+ milostná poezie, písně harfeníků

Literatura indická[editovat | editovat zdroj]

Literární památky[editovat | editovat zdroj]

Védy[editovat | editovat zdroj]

  • jsou to náboženské texty, modlitby, hymny - mantry
  • vznikali asi v letech 1500 - 800 př.n.l.
  • jsou psané zvláštním veršem
  • rozdělují se na čtyři části: hymny, bráhmany (rady pro kněží o rituálech), lesní knihy a tzv. upanišády (učení hinduismu, neboli tajné nauky jen pro zasvěcené, říká se jim také „ přisednutí k učiteli”)

Upanišády[editovat | editovat zdroj]

  • dialogy, ponaučení

Sútry[editovat | editovat zdroj]

  • naučná literatura

Eposy[editovat | editovat zdroj]

  • především náboženské
  • Máhabharáta = má asi 200 000 veršů, je tím tak jeden z nejdelších eposů světa, vznikal v 2.století př.n.l.; téma = válka mezi rody Kuruovců a Pánduovců; má mnoho epizod; Jedna jeho část se nazívá Bhagavadgíta - zpěv vznešeného; je to dialog mezi Ardžunou a bohem Kršna
  • Ramájána = 48 000 veršů; vznikala v letech 200 př.n.l. - 200 n.l.; hlavní téma = Osvobození unesené manželky Sity prince Rámy, kterou unesl démon a princ Ráma ji vysvobodí. Pak ale Sita musí projít zkouškou cudnosti, kterou prokáže nevinnost ale pokračování má dvě verze. V první verzi princ Situ vezme zpět a žijí šťastně až do smrti. V druhé ji princ zavrhne i přes to, že je nevinná a až matka Sity (bohyně země) ho přesvědčí o pravdě.

Spisovatelé[editovat | editovat zdroj]

  • Bidpájá
  • Kálidaša = milostná epika, lyrické drama Sakuntala

Literatura čínská[editovat | editovat zdroj]

  • od 1500 př.n.l.
  • Kniha písní, Šangské dokumenty, Letopisy jara a podzimu, Knihy obřadů, Kniha proměn
  • písmo spojeno s náboženstvím (buddhismus)
  • Konfucianismus (náboženství)
  • Jin, Jang (mužský a ženský princip)
  • složité několikatisícové znakové písmo
  • papyrus, později pergamen
  • převažuje lyrická poezie nad epickou
  • B. Mathesius - přebásnění čínské poezie
  • Li Po - 701 - 762; lyrická poezie, zakladatel pijácké poezie

Bible[editovat | editovat zdroj]

Starý zákon[editovat | editovat zdroj]

  • 5 knih Mojžíšových (Pentateuch, Tóra)
  • Genesis, Exodus, Leviticius, Numeri, Deuteronomium
  • 12 knih historických - spíše pověsti
  • 5 knih poezie a přísloví (např. žalmy, kniha Jób, Píseň písní)
  • 17 knih proroků

Nový zákon[editovat | editovat zdroj]

  • 4 evangelia (Matouš, Marek, Lukáš, Jan)
  • Dopisy apoštolů (Petr, Pavel)
  • Zjevení Janovo (proroctví konce světa)
  • hebrejština, aramejština


  • Starý zákon - 10. - 5. stol. př.n.l.
  • Nový zákon - 4. stol. n.l. (dohodnuto na Nicejském koncilu)
  • Apokryfní texty - neuznány do Bible

Literatura perská[editovat | editovat zdroj]

  • 7. stol. př.n.l.
  • území dnešního Íránu
  • nejstarší podoba perštiny v klínopisných záznamech úspěchů Dareia a Xerxa (vytesány do skály) ve 4. stol. př.n.l.

Avesta[editovat | editovat zdroj]

  • náboženský sborník
  • 8. - 3. stol. př.n.l.; písemně ale až z 4- 6. stol. př.n.l.
  • boj dobra se zlem
  • autorem Zarathuštra (řecky Zaroaster) → povinnost člověka přispívat k vítězství dobra
  • jádro sborníku: 17 rituálních písní (gháta), modlitby, kázání, náboženské předpisy, báje o íránském pravěku, chvalozpěvy na bohy i poučení o hospodářství

Šáh-náme[editovat | editovat zdroj]

  • hrdinský epos (50 zpěvů)

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Literatura v kostce pro SŠ (autorka Marie Sochrová), nakladatelství Fragment, první dotisk 2. vydání, 2008

ISBN 978-80-253-0652-9

  • Literatura pro 1. ročník gymnázií, v Praze 2006, SPN - pedagogické nakladatelství, akciová společnost, dotisk 1. vydání, ISBN 80-7235-154-0