Giovanni Boccaccio

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Giovanni Boccacio

Giovanni Boccaccio (16. července 1313 v Toskánsku (zřejmě v Certaldu) – 21. prosince 1375 v Certaldu) byl italský renesanční básník a novelista. Je všeobecně považován za zakladatele italské umělecké prózy.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Byl nemanželský syn. Již v mládí byl otcem poslán do Neapole za obchodem. Díky svému uměleckému nadání se ocitl na dvoře neapolského krále Roberta I. z Anjou, jehož sídlo bylo centrem raného humanismu a renesance. V této době se pro něj stala ideálem královnina nemanželská dcera Marie Aquinská, kterou v roce 1342 opěvoval v díle Elegia di Madonna Fiammetta. Následovaly diplomatické mise v Avignonu a Římě. Studoval práva.

Fiesolské nymfy[editovat | editovat zdroj]

Roku 1344 napsal básnické dílo Fiesolské nymfy (původním názvem Ninfale Fiesolano), do češtiny přebásněno roku 1984 J. Hiršalem, které bylo napsané v oktávách a proslavilo se jako první pastýřský epos v italské literatuře.

Dekameron[editovat | editovat zdroj]

Známý cyklus Dekameron je považován za vrcholné Boccacciovo dílo. Vznikl mezi roky 13481353. Jedná se o soubor sta novel převážně s erotickým zaměřením. Příběhy jsou ve stejném poměru rozděleny do deseti dní (deka = deset, hemerá = den); odtud také název cyklu) a vypráví je deset mladých lidí (7 žen a 3 muži), kteří utekli z města na venkov, aby se zachránili před morem, který vypukl ve Florencii roku 1348. Církev dílo odsoudila.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Slavný básník zemřel 21. prosince 1375 ve věku 62 let.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Dekameron – cyklus 100 novel (13481353)
  • Fiesolské nymfy – Ninfale Fiesolano
  • Milostná vidina
  • Elegie o paní Fiamettě – Elegia di madonna Fiammetta (1342)
  • Život Dantův (13581363)
  • O příbězích slavných mužů – latinsky (13551374)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Giovanni Boccaccio ve Wikimedia Commons