Robert I. Neapolský
| otec | Karel II. z Anjou |
|---|---|
| matka | Marie Uherská |
| I. manželka | Jolanda Aragonská |
| syn | Karel z Kalábrie |
| syn | Ludvík |
| II. manželka | Sancha Mallorská |
| levobočná dcera | Maria z Aquin |
| levobočná dcera | Fiametta |
Robert I. Neapolský (italsky Roberto il Saggio, 1277-19. ledna/20. ledna 1343 Neapol)[1] byl neapolský král se zálibou v umění a náklonností k františkánskému řádu. Na jeho dvoře tvořil Tino di Camaino, Giotto a autoři nákladně iluminované Bible rodu Anjou.
Obsah |
Život [editovat]
Robert s přízviskem Moudrý se narodil jako třetí syn Karla z Anjou a jeho choti Marie, dcery uherského krále Štěpána V. Roku 1309 převzal po otci vládu. Během jeho působení bylo Neapolské království výrazným hybatelem politiky na Apeninském poloostrově, Robert opakovaně vojensky vystoupil proti snahám římských králů získat nadvládu nad Itálii. Po smrti syna Karla jmenoval pro nedostatek legitimních potomků dědičkou království vnučku Johanu.
| „ | Tako jako Argus, také Robert měl mnoho očí, byl obezřetný, moudrý, uvážlivý, všechno viděl a byl nejzkušenější ze všech mužů své doby, jsa vzdělán v mnoha vědách... | “ |
| — dobový popis krále Roberta[2] | ||
Mezi nejvlivnější muže Robertova dvora patřil Niccolo Acciaiuoli z rodu florentských bankéřů a po králově skonu byl hlavou politiky království.[3]
Vývod z předků [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ www.mittelalter-genealogie.de
- ↑ ŠPIČKA, Jiří. Petrarca. Homo politicus. Praha : Argo, 2010. Dále jen Petrarca. ISBN 978-80-257-0172-0. s. 63.
- ↑ PROCACCI, Giuliano. Dějiny Itálie. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. Dále jen Dějiny Itálie. ISBN 80-7106-152-2. s. 76-77.
Literatura [editovat]
- The Anjou Bible. A Royal Manuscript Revealed. Naples 1340. Leuven : Peeters Publishers, 2010. 335 s. ISBN 978-90-429-2445-1. (anglicky)
