Ludvík VIII. Francouzský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ludvík VIII. (středověká miniatura)
Příbuzenstvo
otec Filip II. August
matka Alžběta Henegavská
manželka Blanka Kastilská
syn Filip
syn Ludvík IX. Svatý
syn Robert I. z Artois
syn Filip
syn Jan
syn Alfons z Poitiers
syn Filip Dagobert
dcera Isabela
dcera Cecílie
syn Karel I. z Anjou

Ludvík VIII. Francouzský (5. září 1187 Paříž8. listopadu 1226 Montpensier) byl francouzský král z dynastie Kapetovců, syn Filipa II. Augusta. Vládl v letech 12231226. Během vlády se mu podařilo ovládnout původně anglické Anjou, Poitou, Limousin, Périgord a v roce 1224 Saintonge. Ustanovil nedělitelné královské léno bez nároku na dědění ve vedlejších liniích.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1213 a 12151217 se Ludvík pokusil za podpory rozhořčené anglické šlechty a skotského krále Alexandra II. kandidovat na anglický trůn Jana Bezzemka. Ambiciózní plán Ludvíkovi díky protistraně vedené Vilémem le Maréchal nevyšel a po nuceném odchodu z anglické půdy musel na otcovo přání vyrazit na jih Francie získat slib věrnosti od Simona z Montfortu. Hrabě z Montfortu však roku 1218 při obléhání Toulouse padl a Ludvík musel na jih znovu, protože přání papeže Honoria III. vyhladit katary bylo podbarveno slíbenými penězi pro francouzskou korunu. Ludvík cca 45 dní obléhal Toulouse a poté obléhání vzdal a odtáhl, což v důsledku znamenalo oživení albigenského hnutí.

Po otcově smrti v červenci 1223 převzal vládu ve Francii a o měsíc později byl korunován v Remeši. Roku 1226 se Ludvík na papežovo naléhání znovu vypravil proti katarům. Podařilo se mu dobýt jihofrancouzské město Avignon, jehož obléhání zapřičinilo epidemii.

Z mrtvol mužů a koní, ležících všude kolem, se zvedala mračna velkých, černých much, které si našly cestu do malých i velkých stanů, mezi rolety a napadaly potraviny a nápoje, a protože je nebyli schopni nikterak vypudit ze svých pohárů a talířů, působily mezi nimi náhlou smrt.
— Roger z Wendoveru[1]

Poté se vzdala bez boje města Nîmes, Beaucaire, Narbonne, Carcassonne, Montpellier, Pamiers a Castres. Při návratu z úspěšného tažení král zemřel na úplavici a byl pohřben v rodovém pohřebisti v Saint-Denis.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MCGLYNN, Sean. Mečem a ohněm: Ukrutnosti a zvěrstva středověkého válečnictví. Praha : Mladá fronta, 2010. ISBN 978-80-204-2211-8. S. 196.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DUBY, Georges. France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc. Oxford : Blackwell Publishers, 1991. 360 s. ISBN 0-631-18945-9. S. 360. (anglicky) 
  • EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha : Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0.  
  • HALLAM, Elizabeth M; EVERARD, Judith. Capetian France 987-1328. 2. vyd. Harlow ; New York : Longman, 2001. 496 s. ISBN 0-582-40428-2. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Meuble héraldique Fleur de lys.svg Chronologie francouzských panovníků
od 987 do 1870
Meuble héraldique Fleur de lys.svg
987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226
   Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Filip I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.   
1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350
   Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.   
1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559
   Jan II. Karel V. Karel VI. Karel VII. Ludvík XI. Karel VIII. Ludvík XII. František I. Jindřich II.   
1559 1560 1574 1589 1610 1643 1715 1774 1792
   František II. Karel IX. Jindřich III. Jindřich IV. Ludvík XIII. Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI.   
1792 1804 1814 1824 1830 1848 1852 1870
   Napoleon I. Ludvík XVIII. Karel X. Ludvík Filip Napoleon III.   

Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové